Běžky ve Velkých Karlovicích: Klid nehledejte, pohodu ano

Víkend byl slunečný, a tak by byla škoda zůstat doma. My jsme vyrazili na běžky do Velkých Karlovic. Sněhu je tady dostatek, o čemž jsme se přesvědčili již při příjezdu do této valašské obce. Projeli jsme přelidněný střed obce kruhovým objezdem kousek od slavné ordinace doktora Martina a jeli směrem ke slovenským hranicím. Po pravé straně jsme minuli sjezdovku U Bambucha, na které se proháněli poměrně velké množství sjezdu chtivých lyžařů a snowboardistů. Nakonec jsme vyjeli až ke sjezdovce Razula, která už nějaký pátek nejede, nicméně i tak se tato lokalita stala naším výchozím bodem.

Parkování za hotelem Galik

Zaparkovat jsme mohli na centrálním parkovišti. Platí se tady 100 korun. My jsme ale vyrazili až směrem k hotelu Galik. Ten je dlouhodobě zavřený. Projeli jsme okolo odbočky k němu a jeli kousek rovně lesem mezi samotami. Kousek od nich se nachází menší plocha pro parkování. To se tady v době těžby dřeva nedoporučuje, nicméně o víkendu to nikdo neřešil. Vedle nás stála další auta jak turistů, tak i běžkařů. Těch jsme už po cestě potkali hodně.

Velké parkoviště naproti Razuly: Foto Radek Štěpán

Hurá na běžky do údolí

Nazuli jsme běžky a mohli vyrazit směrem právě k hotelu Galik a dolů do údolí. Už od začátku jsme začali potkávat velké množství nadšených běžkařů. Často se jednalo o začátečníky. Pokud bychom chtěli skutečně jet rychle na výkonnost, tak nemáme šanci. Vyhýbat se masám lidí by bylo prakticky nemožné. Od parkoviště se množství lidí ještě znásobilo. Jet se nicméně dalo, na některých místech byly i tři stopy a plocha byla dostatečně široká.

Menší okruhy za sebou

Rolbaři u své práce zřejmě přemýšleli, protože na velkých loukách udělali vždy okruhy, Tím pádem se samozřejmě i masy lidí bez větších potíží rozprostřely tak, že si nakonec běžkaři až tolik nezavazeli. Většinou jsme jeli po rovince takže se nebylo nutné stresovat nějakými velkými sjezdy.

Svařák v běžkařském bufetu zahřál

Přímo na louce kousek od záchytného parkoviště jsme narazili na dva bufety. Prostě dvě boudy, které se proměnili v občerstvovací koutky. Pohodové, vtipné, valašské. Dali jsme si svařák za 70 korun a vyrazili zase zpět k autu. Pár kilometrů jsme ujeli, vyhřáli se na sluníčku a užili si pohodu.

Běžkařský bufet: Foto Radek Štěpán 

Projet se na běžkách dají celé Velké Karlovice

Přesně tak. Od kruhového objezdu, kde se jede směrem na Kyčerku kolem zmíněné ordinace doktora Martina vede běžkařská stezka až k hotelu Horal, dostat se dá i směrem na Bumbálku k hranicím se Slovenskem. Pokud patříte mezi zkušené běžkaře, máte možnost užít si i velmi dlouhý výlet.

Zdroje info: Autor

Běžkařské stopy ve Velkých Karlovicích: Náhledové foto a fotogalerie Radek Štěpán