Před 20 000 lety odešla na věčnost i se svým domem. A navždy tak změnila historii lidstva

Před 20 000 lety odešla na věčnost i se svým domem. A navždy tak změnila historii lidstva. Spálené tělo nalezené ve 20 000 let staré chatrči ukazuje změnu pohledu lidí na smrt. Propojuje mrtvé s lidskou stavbou a přibližuje je tak běžnému životu.

Ohořelé ostatky ženy nalezené mezi ohořelými zbytky chatky v Jordánsku naznačují, že její mrtvé tělo zde bylo umístěno při příležitosti nezvyklého pohřebního rituálu, který se odehrál cca před 19 000 lety. Kultury lovců a sběračů ze středního východu změnily svůj vztah k mrtvým přibližně v téže době. Náznaky této spirituální proměny pocházejí z tohoto a dalších nálezů podobného typu, které ukazují neizolování mrtvých od živé společnosti.

Původ pohřbů i kremací

Pohřbívání lidí doma nebo ve zvláštních budovách, stejně jako kremace, pochází dle dosavadních výzkumů z neolitických farmářských osad středního východu z doby před cca 10 000 lety. Takové zacházení s mrtvými má ale podle odhadů kořeny v dlouhodobých praktikách lovců a sběračů. Aspoň to tvrdí archeologický tým Kalifornské univerzity. Nový nález naznačuje, že lidé začali spojovat mrtvé s konkrétním obdobím času, kdy skupiny lovců a sběračů na část roku „zakotvily“ na východě Jordánska.

Touha spojit mrtvé s budovou nejspíš odráží víru, že tímto postupem zůstanou mrtví blíže živým. Vykopávky v této oblasti odhalily roku 2016 částečně spálenou ženskou kostru na podlaze domu, který byl zapálen. Analýza spálení odhalila vzorce naznačující, že tělo sem bylo uloženo těsně před tím, než byla chatka cíleně zapálena. Jasné hranice požáru dávají na vědomí, že oheň byl cílen přesně a pouze na konkrétní stavbu. Stěny budovy během hoření vpadly dovnitř.

Foto: Pixabay

Více případů stejného postupu

Rozbor vzorků odebraných přímo z podlahy ukazuje stáří cca 19 000 let. Několik neolitických sídlišť poukazuje na umístění mrtvých do nebo pod posléze spálených budov, stejně jako na případy přímo po smrti spálených těl. Nálezy posouvají výskyt takových praktik o více než 10 000 let zpět proti původnímu odhadu, navíc do zcela jiného kulturního prostředí lovců a sběračů místo farmářských vesničanů.

S lovci a sběrači se objevily také další postupy, jako sezónní usazování se a výroba keramiky. Zbytky tří dalších chatek zahrnují ještě jeden hrob pod podlahou, který obsahoval dvě kostry. Chatrč byla po konci používání také spálena, ale nejspíš ne v rámci samotného pohřbu. Tento nález spojuje smrt osoby a destrukci či „smrt“ budovy do jednoho pohřebního rituálu. Možná v ní mrtví bydleli a okamžikem smrti se pro ostatní stal tabu.

Zdroje info: Autor

Náhledové foto: Pixabay