Ekologická katastrofa na Vranovsku: Stojí za ní prosazování megalomanského zemědělství

Pamatujete si na zprávy o obří ekologické havárii, která postihla region Znojemska a příhraničí Rakouska 19. ledna letošního roku? Pokud ne, tak vězte, že v tento den došlo k protržení obrovské jímky s kejdou v obci Podmyče. Zdevastována byla jádrová zóna Národního parku Podyjí a téměř 50 000 lidí se ocitlo bez zdroje pitné vody. Možná se mohlo zdát, že šlo pouze o nehodu, nicméně až tak jednoduché to samozřejmě nebylo. Šlo o přímý důsledek nekontrolovaného rozmachu průmyslového zemědělství v naší krajině.

Dotovaný projekt s jasnými zárukami?

Na modernizaci zařízení pro chov dobytka byly čerpány dotace z programu rozvoje venkova ve výši 45 milionů korun. Chov se změnil z klasického podestýlkového na kejdový. Navíc se několikanásobně navýšila kapacita zařízení. Přestože vyrostl v těsné blízkosti strategických vodních zdrojů, úřady jej schválily bez hlubšího posouzení vlivu na životní prostředí (EIA) s tvrzením, že vliv na okolí bude „málo významný“. Je až neuvěřitelné, že se něco takového vůbec mohlo stát a že někdo něco takového schválil. Navíc stlaný provoz a kejdové ustájení jsou dvě různé věci. Při druhém vzniká extrémní množství snadno uvolnitelného dusíku ten se bez problémů dostává do povrchových, potažmo spodních vod ve formě dusičnanů.

Foto: Se svolením spolku Za dobrý život na Jemnicku

Co se vlastně stalo?

V chovu, který byl umístěn pouhé 2 kilometry od vodárenské nádrže Vranovské přehrady zásobující více než 90 000 lidí pitnou vodou. Objekt byl pouhých 200 metrů od Junáckého potoka, jenž se vlévá ve Vranově do Dyje. Kejda byla skladování v jímce o objemu 6100 m3. Tloušťka stěny byla pouhých 18 cm a zabezpečena byla pouze jednoduchým systémem.

Tisíce vylitých kubíků kejdy

Ve zmiňovaný lednový den, kdy došlo k protržení jímky, se následně kejda dostala do Junáckého potoka. Zaplavila dětský tábor a několik domů v městysi Vranov. Následně putovala do Dyje a pak se dostala až do vodárenské nádrže těsně před Znojmem. Mimo jiné protekla i jádrovou zónou národního parku a obyvatelé známého rakouského městečka Hardegg se také ocitli bez pitné vody. Úpravna pitné vody ve Znojmě byla odstavena a zhruba 50 000 lidí bylo zásobováno několik dní cisternami s pitnou vodou.

Foto: Se svolením spolku Za dobrý život na Jemnicku

Dopady havárie jsou gigantické

Jen namátkou jde o:

• kontaminaci toků,
• devastaci chráněné přírody,
• poškození majetku a dočasné odstavení úpravny pitné vody pro 50 tisíc lidí.

Problém je ovšem systémový. Na Znojemsku, a nejen tady, se podporuje velkovýroba na úkor ochrany krajiny a lokálních zájmů. V Podyjí jsou v přípravě další obří velkovýkrmny s produkcí milionů kusů zvířat ročně. Spadají nebo budou spadat pod společnost RHEA Holding. Ta se řadí mezi největší příjemce dotací v České republice. Tento holding vlastní Josef Kolář, místopředseda lobistické organizace velkých zemědělských a potravinářských podniků, které několik let předsedal současný ministr zemědělství Martin Šebestyán. Zmiňovaná společnost vlastní v regionu tisíce kusů skotu a prasat. Usiluje ale o mnohem větší velkovýrobny s produkcí desítek milionů kuřat ročně. Mimo jiné se sem dováží kejda i z jiných chovů, kde nemají dostatečně velké jímky.

Foto: Se svolením spolku Za dobrý život na Jemnicku

Nebezpečí zřejmě přetrvává, dokonce se zvyšuje

Nestačila jedna obří havárie. Musí přijít další?  Je až neskutečné, jak šílený byznys se dokáže v zemědělství dělat.

Zdroje info: Autor, https://zadobryzivot.cz

Náhledové foto a fotogalerie: Se svolením spolku Za dobrý život na Jemnicku