V Británii se snaží vylepšit cestování pro zdravotně postižené
Cestování letadlem patří mezi nejpohodlnější způsoby toho, jak se dostat na druhý konec světa. Pro většinu lidí to znamená odbavit kufry a pak vyčkat frontu na kontrolu. Pro lidi, kteří s sebou musí tahat ustavičně invalidní vozík, je ale cestování letadlem spíše noční můrou.
Problém s invalidními vozíky
Invalidní vozíky se na britských letištích berou prostě jako „zavazadlo navíc“, ne jako něco, co je pro člověka naprosto zásadní. Vozíky se nakládají nejenom ve značném spěchu, ale často se nakládají i bez patřičného školení. Personál často ani neví, jak vozík rozložit či složit. Elektrické vozíky jsou složité a jejich nesprávné vypnutí nebo zajištění může způsobit i velmi vážnou poruchu, která může vyjít při dnešních cenách i dost draho. Člověk může po příletu zůstat rychle bez svého jediného prostředku mobility, čímž se může pokazit i celá dovolená.
Špatné služby začínají už v letadle
Ponechání cestujících bez pomoci na palubě není nic neobvyklého, často se stane, že na ně posádka zapomene. Horší je ale to, že se na krátkých letech nedostane člověk ani na toaletu. Jeden z pasažérů společnosti LOT Polish Airlines jednu takovou ostudnou a velmi nepříjemnou událost zažil. Díky svým zraněním, kterými v mládí prošel, nemohl nejen chodit ale po konzumaci jídla a pití ani vydržet tak dlouho, jako ostatní. Bylo mu ovšem sděleno, že v úzkých uličkách není na vozíky prostor a navíc nejsou ani k dispozici. Větší Dreamlinery společnosti přitom na dlouhých letech křesla do uličky mají.
Speciální palubní invalidní vozíky do uličky umožňují cestujícím s omezenou mobilitou dostat se na toaletu, nebo se volně přesunout po kabině. Důstojný pohyb během letu je v tu chvíli k nezaplacení. V daném případě se ale musel pasažér na toaletu doslova plazit. Teprve poté, co jeho případ vzešel ve známost, společnost na webu začala upozorňovat na to, že je možné si vozík do uličky vyžádat i na krátkých letech. Jen je potřeba to udělat s předstihem.
Asistenční pes musí být přijat
Nejednotný výcvik personálu může komplikovat cestu během celého letu. A co teprve ve chvíli, kdy zdravotně postižený člověk potřebuje k sobě asistenčního psa. Všechny letecké společnosti musí podle evropských pravidel přijmout asistenční psy bez poplatku. Psi letí v kabině, ne v nákladovém prostoru. Aerolinky mají právo na vyžádání dokumentů ohledně jejich výcviku, očkování i zdravotních dokumentů. Vše je třeba odevzdat včas a to nejpozději 48 hodin před odletem. Pes během cesty musí být vybaven postrojem a sedět musí vždy u nohou cestujícího. Zajištěn by měl být nejlépe bezpečnostním pásem pro případ nehody. Jenomže ani tato pravidla personál často nezná a dochází k nedorozuměním a problémům.
Objevují se nové náznaky ve zlepšení cestování
V několika leteckých společnostech by měla proběhnout markantní změna. Řada lidí a organizací se o to alespoň snaží. Ve Velké Británii tyto snahy zastřešuje skupina „Rights on flights“. Jedná se o panel zástupců organizací zdravotně postižených, leteckých společností, cestovních kanceláří a také letišť. Úkolem skupiny je navrhovat řešení problémů se kterými se zdravotně postižení setkávají a následně se je snažit prosadit, jak u leteckých společností, tak u vlád.
Ve vývoji je i speciální sedačka, kterou lze snadno proměnit v místo pro vozíčkáře. Ta by měla reflektovat souhrn všech stávajících nedostatků při cestování postižených lidí. Invalidní vozíky by měly být například upoutány pomocí systému ne nepodobnému známému ISOFIXu, který se používá například u dětských sedaček. Místo pro postižené by mělo být označeno systémem Air4All.
Zdroj: Autorka
www.nationalgeographic.cz/cestovani/cestovani-pro-zdravotne-postizene-nova-iniciativa/
Náhledové foto: Pixabay
