Ostrov Lundy: tak trochu jiná Británie
Malý ostrov Lundy, kterému se často neřekne jinak než ostrov papuchalků, leží v Bristolském zálivu. Neznají tam žádný provoz, hluk ani zplodiny z výfukových motorových aut. Ostrov totiž nemá žádné silnice ani pouliční lampy, jak je z známe z mnoha osídlených velkoměst. Zní vám to dobře?
Ostrov Lundy
Ostrov není nikterak velký ani zalidněný, na délku měří pouhých 5 km a na šířku je jen jeden kilometr široký. Od anglického pobřeží ho dělí plných 19 km otevřeného moře a ptáci zde dávají lidem dobrou noc. Generátory, na kterých běží elektrický proud, se tu o půlnoci vypnou a ostrov tak utichne tmou zcela v úplné zapomnění. Jediné, kdo tu nikdy nezavře je místní taverna, kde probíhají i přednášky o místní přírodě. Místní (na ostrově žije asi 30 lidí) se tu rádi občas napijí kromě piva i něčeho ostřejšího.
Dostat se na ostrov je jen pro opravdové dobrodruhy. Na celém ostrově najdete jen jeden jediný přístav, u kterého lze zakotvit. Atlantský oceán se s loděmi příliš nemaže, ani s cestujícími turisty, kteří skoro vždy trpí mořskou nemocí. V neproniknutelné mlze není ostrov mnohdy vůbec vidět, objeví se často jen pár desítek metrů před přístavem. Loď sem připlouvá z pevniny dvakrát denně. Další možností je sedmiminutová cesta helikoptérou.
Co je zde k vidění
Nespočetně mnoho druhů ptáků, dechberoucí příroda, klid, ticho i šum rozbouřené moře, obrovské stádo tuleňů, které v celkovém počtu dosahuje téměř ke dvěma stům kusům. Můžete zde také spatřit žraloky, delfíny, i zástupce velryb, plejtváky. Podle dostupných zdrojů zde nenajdete ani mnoho lidí, ostrov má přibližně 28 stálých obyvatel, kteří žijí převážně v kamenných budovách poblíž přístavu. Starají se převážně o chod tohoto ostrova.
Ostrov má kromě přijíždějících turistů i kostel, hospodu (Marisco Tavern), malý obchod a několik ubytovacích objektů pro návštěvníky. Co se týká civilizace, nikoho dalšího na tomto ostrově nenajdete. Zdá se, že ani mobilní signál ne. Zde vládne především aura svobody a nezávislosti.
Již v 16. století měli o tento ostrov zájem i maročtí piráti jenž si na ostrově zbudovali základnu. Loupežné útoky ani velké obchodní lodě jim nebyly v těchto dobách nikdy cizí. Své úlovky, které piráti později získali, ukrývali právě v místních jeskynních útrobách.
V roce 1836 byl ostrov odkoupen. Zájem o ostrov projevil kromě pirátů tehdy i Martin Coles Harman, který se vydával za samozvaného krále. Ten chtěl z místního ostrova vybudovat postupně i samostatně vzniklý stát. To se mu ovšem nepovedlo. Razit se tu stihly podle všeho jen mince, které měly hodnotu půl papuchalku a jeden papuchalk. Království Marina Colese Harmana nevydržela déle než pár měsíců. Zmocnila se jej nakonec britská vláda, která nechala krále připravit o hlavu. V Londýně tak byla vykonána veřejná poprava.
Dnes slouží ostrov především pro vědecké výzkumy, ostrov hostí velké kolonie mořských ptáků, včetně papuchalků, buřňáků a alkounů. O přírodu zde není zkrátka nouze. Jedná se o živý ostrov, který je plný divoké přírody, vzácných živočichů i unikátních ekosystémů, kterých si je v dnešní době potřeba hodně vážit. Jedná se ráj ohrožených druhů zvířat, které je potřeba brát s velkým respektem.
Zdroje: Autorka
https://www.nationalgeographic.cz/cestovani/ostrov-lundy-britske-utociste-bez-aut-a-signalu/
Náhledové foto: Pixabay
