Temné dědictví Cyklonu B: Nápad testovat ho na lidech v Osvětimi přišel od českého dozorce. Koupit ho můžete dodnes

Temné dědictví Cyklonu B: Nápad testovat ho na lidech v Osvětimi přišel od českého dozorce. Koupit ho můžete dodnes. I když za zrodem Cyklonu B stála německá společnost Degesch a nositel Nobelovy ceny za chemii Fritz Haber, ta nejtemnější kapitola jeho zneužití se zrodila v hlavě muže z Karlovarského kraje. Tímto mužem nebyl nikdo jiný než Karl Fritzsch, zástupce táborového velitele v Osvětimi, který se narodil v obci Mokřiny u Aše. Právě tohoto esesáka českého původu v srpnu 1941 napadlo, že by se granule určené k hubení vší daly skvěle využít k rychlé likvidaci lidských bytostí.

Historické prameny dokládají, že Fritzsch osobně dohlížel na vůbec první pokusy s tímto plynem přímo na lidech, které proběhly v suterénu bloku 11 v kmenovém táboře Osvětim I. Jako pokusní králíci mu tehdy posloužily stovky sovětských válečných zajatců a nemocných polských vězňů. Účinná látka, kyanovodík, se ukázala jako brutálně efektivní. Blokuje totiž buněčné dýchání a výměnu kyslíku v krvi, takže oběti v naprosto nelidských mukách umírají na vnitřní udušení. Fritzschův zvrácený nápad se okamžitě stal normou a plyn v Osvětimi-Březince zažehl mašinérii masového vyhlazování, která stála život více než milion lidí.

Poválečné maskování: Ze hřbitova zpátky do skladů

Po porážce nacistického Německa v roce 1945 by každý čekal, že látka s takhle krvavou historií bude navždy zakázána a vymazána ze světa. Jenže chemický průmysl uvažoval pragmaticky. Hubit hmyz v silech, mlynech a dřevěných konstrukcích bylo potřeba dál. Původní výrobce, firma Degesch, proto po válce bleskově obnovil výrobu, ale z pochopitelných důvodů musel značku kompletně převléknout do nového kabátu.

V Německu se tak přípravek začal prodávat pod neutrálním názvem Cyanosil. Pro zahraniční trhy, včetně socialistického Československa, se zvolilo nové úderné jméno: Uragan D2. Účinné složení na bázi kyanovodíku nasáklého do porézní hmoty zůstalo v podstatě identické s tím, co se za války sypalo do stropních otvorů plynových komor. Změnil se jen nápis na plechovce a účel použití, který se vrátil k původní dezinsekci.

Foto: Pixabay

Kolínská Draslovka a moderní převlek Bluefume

A tady se dostáváme k další, pro mnohé šokující tuzemské souvislosti. Hlavním výrobcem tohoto kyanidového fumigantu pro celou střední Evropu se stala kolínská chemička Draslovka. Pod názvem Uragan D2 ho tady dělníci míchali a plnili do plechovek po celá desetiletí. Výroba pod tímto označením běžela bez přerušení až do roku 2018.

V tomto roce se vedení podniku rozhodlo pro další zásadní rebranding a produkt dostal moderní, mezinárodně znějící název Bluefume. Dnes se tento český kyanidový přípravek vyváží do celého světa, kde slouží k profesionální likvidaci škůdců ve dřevě, ke sterilizaci půdy před výsadbou nebo k čištění velkoobjemových skladů s potravinami. Je samozřejmě naprosto v pořádku, že chemie pomáhá chránit naše hospodářství, ale člověku při pohledu na ty modré plechovky stejně nepatrně přejede mráz po zádech.

FAQ – Nejčastější otázky týkající se Cyklonu B a jeho historie

K čemu byl Cyklon B původně určen?
Cyklon B vznikl jako pesticid a fumigační prostředek používaný k hubení škůdců a dezinfekci skladů, oděvů nebo lodí.

Jakou roli sehrál Cyklon B během druhé světové války?
Nacisté jej začali používat v koncentračních táborech k hromadnému vraždění lidí, především v plynových komorách.

Existují výrobky s podobným složením i dnes?
Ano, fumigační prostředky na bázi kyanovodíku se po válce vyráběly pod jinými názvy a používaly se pro průmyslové účely, nikoli k hubení lidí.

Zdroj: https://medium.seznam.cz/diskuze/lina-klimarova-cyklon-b-pesticid-ktery-naciste-zneuzili-ke-genocide-v-osvetimi-prosadil-rodak-z-mokrin-u-ase-103246, https://www.auschwitz.org/en/museum/news/64-years-ago-first-nazi-use-of-poison-gas-for-murdering-people-in-auschwitz,422.html

Náhledové foto: Pixabay