Neviditelná bariéra menších měst i venkova: Proč se starší generace potýká s limity dopravy?

Na vesnicích a v menších městech mají někteří lidé problém dostat se tam, kam potřebují. Tento strukturální problém se týká především lidí starší generace. Podle dat neziskového výzkumného ústavu Institut 2050 musí více než polovina lidí v České republice k nejbližší zastávce veřejné dopravy dojít 1 až 2 kilometry, podobně je tomu i v případě nejbližšího obchodu s potravinami. Mezi nejvíce zasažené dopravní chudobou patří obyvatelé vesnic, obzvlášť pokud jde o seniory, jak potvrzuje zpráva Evropské komise Demografická krajina území EU: výzvy a příležitosti v regionech s různorodým stárnutím.

„Problém s nedostatečnou dostupností veřejné dopravy v menších obcích a vesnicích registrujeme. V těchto obcích nefunguje MHD a autobusy tam dojíždí jen v určitou omezenou dobu. Nedostatek spojů seniory omezuje v dojíždění k lékaři nebo na poštu, a to jak do vedlejších obcí, tak i v rámci své vlastní obce, která má třeba jen několik málo tisíc obyvatel,“ vysvětluje Eliška Olšáková ze Sdružení místních samospráv ČR. Veřejnou dopravu v menších městech a obcích zpravidla zajišťují samotné kraje. Překážka v rozšiřování linek je podle Kateřiny Suchánkové z Integrovaného dopravního systému Olomouckého kraje jasná – peníze. „Nejvýznamnějším problémem je finanční ztrátovost na těchto málo vytížených spojích,“ říká a dodává, že registrují zejména připomínky ke změnám tras a časovým úpravám spojů.

Foto: Pixabay

Když chybí doprava, přichází samota

Obce také rozšiřují své služby o další možnosti přepravy seniorů. „Spousta menších měst po celé republice zřídila seniortaxi, které jsou buď úplně zdarma, nebo seniory stojí symbolický poplatek, služba je však stejně z většiny financována z městského rozpočtu,“ pokračuje Olšáková. Pomoci může i samotná rodina seniora, která mu poskytne materiální zázemí v podobě například elektrického vozíku. „Vozíky seniorům pomáhají v samostatnosti, kdy si mohou zajet nejen k lékaři, ale také na nákup nebo za přáteli, aniž by museli žádat o pomoc své blízké. Mohou je obsluhovat bez řidičského průkazu, a některé modely mají například i držák na francouzské hole a úložný prostor. Zejména v menších městech a na venkově pozorujeme trend většího zájmu o tyto vozíky,“přibližuje Jiří Meisner za značku inSPORTline. Právě nesamostatnost a izolace hrají v dopravní chudobě seniorů hlavní roli, ve výsledku se totiž závislost na ostatních může podepsat na jejich psychickém zdraví a nakonec i na financích státu. „Právě izolace a osamělost jsou rizikovým faktorem pro rozvoj depresivních příznaků, zhoršují prognózu nástupu klinických projevů neurodegenerativních onemocnění a výrazně zvyšují rizikovost přechodu do syndromu demence. Paradoxně tak omezení veřejné dopravy z finančních důvodů může být někdy v celkových nákladech spojených s péči o starší osoby se syndromem demence dražší,“ upozorňuje vedoucí Katedry psychologie Filozofické fakulty UK Tomáš Nikolai.

Do roku 2060 může být každý třetí Čech seniorem

Česká populace dlouhodobě stárne a podíl seniorů se neustále zvyšuje. Podle vedoucí oddělení demografické statistiky ČSÚ Terezie Štyglerové je seniorů v Česku více než dětí do 15 let, a to už od roku 2006. „Další nepřetržité posilování seniorské populace předpovídá i střední varianta projekce až do roku 2060. Při naplnění těchto předpokladů se postupně vyšplhá z dnešních 20,7 % až k 30,7 % na počátku 60. let, což by odpovídalo 3,25 milionu seniorů, tedy skoro o jeden milion více než je jejich aktuální počet. Do konce století by pak podíl v populaci mohl vzrůst až na 34,1 %,“ vysvětluje Štyglerová. Zatímco Praha a Středočeský kraj mají podle Štyglerové nejnižší podíl seniorů v Česku, nejrychleji se zvyšuje v Karlovarském, Ústeckém a Moravskoslezském, odkud se lidé stěhují do jiných krajů.

Zdroje info: Autor, odborníci, https://csu.gov.cz/podminky_pro_vyuzivani_a_dalsi_zverejnovani_statistickych_udaju_csu

Náhledové foto: Pixabay