Zapomenutým rájem proti své vůli: Japonský ostrov Rishiri se otevírá světu, ale místní mají nahnáno

Zapomenutým rájem proti své vůli: Japonský ostrov Rishiri se otevírá světu, ale místní mají nahnáno. Představte si místo, kde lišky dávají dobrou noc, vzduch voní mořskou solí a nad dřevěnými chalupami rybářů se majestátně tyčí spící sopečný kužel. Zapomeňte na blikající neony v Tokiu nebo lidské mraveniště v Kjótu. Na samém severu Japonska leží ostrov Rishiri, kde doposud žilo necelých čtyři tisíce obyvatel pospolitým, klidným životem.

Jenže časy se mění. Jak nedávno prasklo na veřejnost, dvě zdejší radnice se dohodly, že tenhle doposud zapovězený ostrov Rishiri otevřou masivnějšímu turismu a nalákají sem davy cizinců. Místní starousedlíci, kteří se celá staletí živili jen lovem ryb a sběrem vyhlášených mořských řas kombu, z toho ale mají pořádný vítr. Bojí se, že jim turistická invaze zničí jejich milovaný domov.

Kde tenhle tajuplný ostrov Rishiri leží a proč byl dlouho mimo radar?

Dostat se na tenhle divoký kus země ležící kousek od pobřeží Hokkaida, to už vyžaduje pořádnou dávku plánování a dobrodružného ducha. Žádná rychlodráha šinkansen sem nevede. Z Tokia musíte nejdřív letět do Sappora, a odtud buď vsadit na hodinový přelet malým vrtulovým letadlem, nebo se kodrcat necelé dvě hodiny na palubě trajektu Heartland Ferry z nejsevernějšího cípu Japonska.

Právě tahle komplikovaná doprava byla pro ostrov Rishiri dlouhá léta skvělým štítem. Jezdili sem víceméně jen samotní Japonci s pořádným batohem na zádech, kteří hledali autentické zážitky, božský klid a panenskou přírodu. Teď ale místní samosprávy vyhlásily ambiciózní plán: chtějí ročně přilákat až dvě stě tisíc návštěvníků. Na webu už se proto objevily anglické brožury a místní agentury horečně školí průvodce v cizích jazycích.

Foto: Pixabay

Tip: Řidičák v sedmnácti? Nesmysl, je to pouhé rozmazlování potomků.

Strach o posvátnou horu aneb Tvrdá pravidla pro neukázněné turisty

Srdcem a dominantou celého kraje je hora Rishiri, které se kvůli jejímu dokonalému tvaru přezdívá Malá Fudži. A právě o ni mají místní největší strach. Chodníky už teď kvůli náporu lidských kroků erodují a horská příroda dostává zabrat. Japonské ministerstvo životního prostředí proto pro zdejší národní park vyhlásilo extrémně přísný režim, nad kterým by český turista možná kroutil hlavou.

Pokud se sem vydáte, musíte bezpodmínečně dodržovat tato pravidla:

• Žádné toalety na divoko: Každý trekař musí mít v batohu speciální přenosné toalety, lidská potřeba se v přírodě zkrátka konat nesmí.
• Chraňte vzácnou přírodu: Na trekingové hole musíte povinně nasadit gumové ochranné krytky, aby hroty neničily kořeny vzácných rostlin.
• Plán cesty dopředu: Před každým výstupem musíte strážcům odevzdat detailní plán túry a mít u sebe minimálně dva litry vody. Ponocování na vrcholu je přísně zakázané.

Divoká horská túra a mořští ježci k večeři

Kdy je nejlepší čas vyrazit za dobrodružstvím? Ideální okno se otevírá od konce dubna do poloviny září, kdy na ostrově všechno nádherně kvete. Výstup na samotnou sopku ale není žádná lážo-plážo procházka kolem přehrady, je to regulérní, drsná horská túra s brutálním převýšením přes 1 500 metrů, která vám zabere celý den.

Pro ty, co raději zůstávají při zemi, nabízí ostrov nádhernou pobřežní cyklotrasu a romantické jezero Himenuma. Na jeho hladině se sopečný kužel zrcadlí tak dokonale, že nebudete vědět, co fotit dřív. A až vám po celém dni vyhládne, v místních hospůdkách musíte ochutnat čerstvě vylovené mořské ježky a speciality ze sušených řas, které nikde jinde na světě nechutnají tak skvěle.

Lákají vás podobná autentická místa, kde moderní civilizace teprve začíná vystrkovat růžky, nebo dáváte přednost pohodlí prověřených turistických destinací?

Zdroje info: Autor,

https://www.rishiri-plus.jp/

https://www.env.go.jp/en/nature/nps/park/rishiri.html

https://www.heartlandferry.jp/english/

Náhledové foto: Pixabay