Jak sociální sítě proměnily Dolomity v místo, kde je hlava na hlavě
Italské Dolomity patřily vždy k nejfotogeničtějším koutům Evropy. S nástupem sociálních sítí se však ráz této horské oblasti radikálně proměnil. Místo tichého obdivu k monumentalitě přírody zažívají některé z nejznámějších přírodních scenerií masivu Tre Cime di Lavaredo scény, které mají s poklidnou vysokohorskou turistikou jen málo společného.
Místo ticha špalír lidí
Slavné tři skalní zuby, tyčící se k nebi jako symbol italských Dolomit, se staly obětí vlastní popularity. Vrcholná sezóna zde už dávno není o objevování neznámých stezek, ale o trpělivosti, stání ve frontách a snaze ulovit dokonalý záběr pro Instagram či TikTok.
Kdo ráno vyrazí k ikonickým chatám Locatelli nebo Auronzo, marně hledá romantickou samotu. Hlavní přístupové trasy a nejfotogeničtější vyhlídky se v letních měsících mění v koridory proudících turistů.
Vrcholem fenoménu „sociálně sítě vs. realita“ jsou pak specifická místa, odkud se pořizují ty nejznámější kompozice. U vybraných skalních oken, okrajů srázů či dřevěných lavic se tvoří dlouhé fronty lidí. Cestovatelé zde stojí desítky minut jen proto, aby na pár vteřin zaujali pozici, vyndali telefon nebo zrcadlovku a získali identický snímek, jaký předtím viděli na stovkách profilů na internetu.
Zatímco někteří čekají s úsměvem a připravenými outfity, pro milovníky tradiční turistiky jde o tristní podívanou.
Kde se stala chyba? Mýtus nedotčené divočiny
Za přetlakem v okolí Tre Cime di Lavaredo nestojí jen přirozený zájem o cestování, ale především algoritmy digitálních platforem. Krátká videa z dronů s dramatickými záběry a filtry upravujícími barvy do nereálných odstínů lákají do hor davy lidí, kteří často postrádají základní povědomí o pohybu v alpském terénu.
Běžně tak na stezkách narazíte na návštěvníky v městské obuvi, s igelitovými taškami namísto batohů, nebo lidi riskující zdraví na strmých srázech jen proto, aby získali originální úhel pohledu pro své sledující. Masiv, který miliony let tvarovalo počasí, ledovce a eroze, dnes čelí erozi zcela nového druhu – lidskému tlaku.
Zdroje informací: Autorka
Náhledové foto: Simo Räsänen, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons
