Starý versus Nový: Příběh dvou dačických zámků, které tvořily dějiny regionu
Město Dačice leží v nejzazším cípu jihozápadní Moravy. Sice je součástí Jihočeského kraje, ale historicky na Moravu patří. Jeho okolí zaujme milovníka přírody s množstvím rybníčků a lesů. Ostatně co by kamenem dohodil je turisticky atraktivní Česká Kanada a třeba Slavonice. Ani Dačice vás nezklamou, jestliže bažíte po starých pamětihodnostech. I když jsou městem docela malým, tak se pyšní hned dvěma zámky. A kromě toho tu vznikla kostka cukru.
O vsi Dačice se už v roce 1183 zmiňuje milevský opat Jarloch ve své kronice. Jako zeměpanské léno ji od krále získal Rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou a od nich pak ve 14. století pánové z Hradce. V následujícím století se tu usadil rod Krajířové z Krajku a za jejich vlády se původně trhové vsi stalo město. Krajířové si zde vybudovali své první zámecké sídlo, dnes Starý zámek v renesančním slohu, který byste v Dačicích našli v Krajířově ulici. V současnosti slouží pro potřeby městského úřadu.
Starý zámek ale přestal šlechtě jako sídlo vyhovovat, protože byl poměrně malý, a tak Oldřich Krajíř z Krajku nechal postavit Nový zámek. Stalo se to před rokem 1591. Zámek byl vybudován v renesančním stylu podle návrhu italského architekta. Ostatně i proto nese v sobě prvky italské renesance, jako jsou například arkády na nádvoří. Ty jsou nyní prosklené. Starý zámek pak sloužil jako sídlo správy panství.
Dačický zámek a Dalbergové
Nový dačický zámek prošel barokní přestavbou a současnou podobu včetně přilehlého zámeckého parku mu vtiskla stavební úprava v klasicistním slohu ve 30. letech 19. století, o níž se zasloužili tehdejší majitelé – rod svobodných pánů Dalbergů, kteří pocházeli z horního Porýní. V té době tam byla poměrně vojensky nejistá doba.
Takže když v roce 1809 přešel zámek Dačice dědictvím do jejich majetku, neváhali a z Porýní se přestěhovali právě do Dačic, kde bylo o poznání klidnější atmosféra. Ze zámku si udělali své reprezentativní sídlo, které vlastnili až do roku 1940, kdy zemřel poslední mužský člen jejich rodu, Johannes Dalberg jako svobodný a bezdětný ve svých 31 letech.
Zámek v současné době
Po smrti Johannese Dalberga zámek se na pět let dostal do majetku rodu Salm-Salm, ale už v roce 1945 byl zestátněn. Jako většina pamětihodností v tehdejším Československu chátral, až se dostal na hranici havarijního stavu. Zachránila ho radikální přestavba v letech 1990 až 1996, jeho opravy pokračovaly ale i v následujících letech. Rekonstrukcí prošly i zámecké interiéry.
TIP: Hanácké Benátky: Toto město má vodu, kanály a atmosféru
V současnosti se opět skví ve své kráse a nabízí návštěvníkům prohlídkovou trasu společenskými sály i soukromými pokoji jednotlivých členů rodu Dalbergů. Mimo jiné tu uvidí portrét Terezie Dalbergové z roku 1894, jenž vytvořil tehdy ještě student umění – malíř František Kupka.
Za vidění stojí velká zámecká, pozdně secesní knihovna obsahující na 17 000 svazků knih z různých vědních oborů. Najdete v ní i beletrii nebo časopisy.

Naučná stezka Okolím Dačic
Nový zámek v Dačicích je snadno dostupný pro motoristy, milovníky železnice, cyklisty i turisty. V okolí je dostatek cyklotras i turistických cest, takže není problém se sem dostat.
Dačicemi prochází naučná stezka Okolím Dačic, která začíná na zdejší železniční stanici a po 13 kilometrech se slepou odbočkou tam také končí. Na trase se turisté seznámí s přírodními památkami Moravská Dyje a Toužínské stráně, s karmelitánským klášterem Kostelní Vydří i s lipovou alejí a hrobkou rodu Dalbergů, která se na zdejším malém hřbitově nachází.
Zdroj: autorka, https://www.naucne-stezky.cz/naucna-stezka-kolem-dacic/
Náhledové foto: Nový zámek Dačice. Vlach Pavel, CC BY-SA 4.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0>, via Wikimedia Commons
U nás i za hranicemi je tolik zajímavých míst, která stojí za to být navštívena. A proto vás chci s nimi seznamovat.