Prajzská: Tam, kde se mluví ponašemu

Když přejedete řeku Opavu a dostanete se do mírně zvlněné krajiny Hlučínska, ihned budete mít pocit, že jste v jiném světě. Místní tento kraj nazývají Prajzská. Název odkazuje na prohranou válku o rakouské dědictví Marie Terezie v roce 1742. K čemu tenkrát došlo, jak to ovlivnilo zdejší oblast a co zajímavého tu třeba uvidíte?

Mezi Opavou, Ostravou a Bohumínem

Hlučínsko se nachází podél hranice s Polskem, mezi městy Opavou, Ostravou a Bohumínem. Na severu je vymezeno státní hranicí, z jihozápadu tvoří jeho hranici řeka Opava a na jihovýchodě řeka Odra. Je to svébytný kraj s typickou mluvou a s historií, jež se váže ke slezskému Opavskému knížectví, které bylo v rukou opavských Přemyslovců.

Jak se z obyvatel Hlučínska stali Prusové

Když se přeneseme o několik století dozadu, tak zásadní byla pro Hlučínsko slezská válka v letech 1740 až 1748, jež se vedla o rakouské dědictví Marie Terezie. Možná si z dějepisu pamatujete, že císařovna válku prohrála a část Slezska musela postoupit pruskému králi Fridrichu II. Zatímco zbytek Slezska i nadále zůstal pod habsburskou korunou, obyvatelé Hlučínska, označováni jako Moravci, se na téměř 200 let stali součástí Pruského Slezska.

TIP: Klenoty lidové architektury v Českém ráji

Museli se povinně učit všichni mluvit německy, což byl pak jejich úřední jazyk jakožto nových Prusů. Na svůj mateřský moravský jazyk, směsici lašských dialektů a polštiny, ale nezapomněli. Na jeho zachování měla velký podíl zdejší římskokatolická církev.

Nyní jsou to Prajzáci

Když byla v roce 1919 podepsána Versailleská mírová smlouva, jež ukončila první světovou válku, tak na jejím základě se v roce 1920 Hlučínsko stalo součástí nově vzniklého Československa. Takže sotva si zdejším usedlíci zvykli na to, že jsou Prusové, tak se z nich zase stali Čechoslováci.

Se životem v nové republice moc spokojeni nebyli. Vliv na to měla hospodářská krize a velká nezaměstnanost. Proto se možná není možné divit, že tu lidé s nadšením v roce 1938 vítali německé vojáky. Hlučínsko se zase stalo součástí slezské provincie a pak i součástí Německé říše. Přesto spokojenější nebyli. Hořkost z vývoje událostí rostla přímo úměrně k počtu jejich padlých.

V roce 1945 se Hlučínsko opět vrátilo pod křídla Československa, přičemž výrazný poválečný odsun Němců se mu vyhnul. Dnešní obyvatelé Hlučínska se označují jako Prajzáci a svému kraji říkají Prajzská. Za zmínku stojí projekt Muzea Hlučínska „PoNašemu“, který chce zachytit, oživit a přiblížit mluvu prajzské veřejnosti. Prajzština totiž v sobě nese velkou kulturní hodnotu, ale mezi lidmi zaznívá stále vzácněji.

Kam se na Hlučínsku podívat?

Na Hlučínsku najdete i město Kravaře, jež leží v opavském okrese asi 8 kilometrů od Opavy. Jak vás možná napadne, původní obyvatelé bývali chovatelé krav – kravaři. Turisticky zajímavý je zdejší barokní zámek Kravaře, který se nachází na jihovýchodním okraji města. Stojí na místě dřívější tvrz. Kde stála původní tvrze pánů z Kravař, se neví. Zámek má podobu z přestavby v letech 1721 až 1728 ve stylu vrcholného baroka.

V rámci komentované prohlídky je možné se podívat do života zámeckých pánů i do zámecké kaple s jedinečnou stropní freskou. V přízemí zámku je expozice kočárků, historických hraček a dětských pokojíčků na hraní. Otevřeno je nyní přes prázdniny denně mimo pondělí od 10:00 do 17:00 hodin, přičemž každý pátek začínají prohlídky až od 13:00 hodin. V dubnu, květnu, září a říjnu jsou prohlídky jen o víkendech a ve svátky v čase mezi 10:00 a 17:00 hodin.

Noční výprava za netopýry

Dne 26. 8. 2026 se uskuteční v čase od 20:00 do 21:30 noční výprava za netopýry. Na ní zájemce čeká procházka zámeckým parkem, ukázka netopýřích detektorů, poslech echolokačního zpěvu. Případnou účast na akci je třeba předem telefonicky rezervovat.

Zdroj: autorka, https://www.prajzskarepublika.cz/, https://ponasemu.cz/web/, wikipedia.org

Náhledové foto: Mix321, GFDL <http://www.gnu.org/copyleft/fdl.html>, via Wikimedia Commons