Třeboňské rybníky v ohrožení. Mohou za to invazivní druhy
Stále více se v letních měsících daří těm druhům, které bohužel decimují české rybníky a jejich ekosystémy. A je to patrné i v kraji, do kterého jezdíme právě pro jeho romantickou krajinu plnou rybníků. Máme na mysli samozřejmě Třeboňsko.
Třeboňsko a invazivní druhy
Na Třeboňsku se usazuje stále více nepůvodních druhů. Vědci z Akademie věd se soustřeďují především na čtyři konkrétní rybí druhy. Jde o střevličku, karase stříbřitého, slunečnici pestrou a sumečka.
Tyto nepůvodní druhy ryb se sem pravděpodobně dostaly z Maďarska či Rumunska, u nás v rybnících se zatím rychle přemnožují a ohrožují tím především původní ekosystémy, protože se rychle šíří, vytlačují místní druhy a narušují i potravní řetězce. Šíření napomáhá i propojení rybníků např. Zlatou stokou. Vědci proto přemýšlí, jak rychle se jich mají zbavit.
Proč ještě znamenají invazivní druhy problém? Tyto ryby se živí larvami a pulci vzácných obojživelníků jako je např. čolek obecný nebo skokan ostronosý. To vše ničí unikátní ekosystém, který je významný z celoevropského hlediska.
Co s tím?
Vědci se snaží zmíněné ryby odchytávat po kusech za pomoci pastí, které jim staví neustále do cesty. Válcovité či hvězdicovité pasti mají vědci nastraženy jak na Třeboňsku, tak na Vysočině. Během dvou let se jim podařilo odlovit přibližně 100 kg invazivních ryb, a to na více než deseti lokalitách.
Úplné vyhubení invazních druhů na tak rozsáhlém a členitém území, jakým je Třeboňsko, je samozřejmě nemožné. Cílený odchyt pomocí šetrných metod však představuje nejefektivnější způsob, jak udržet invazní populace na bezpečné hranici a vrátit do jihočeských mokřadů a rybníků přírodní rovnováhu.
Cílem je snížení stavů invazivních ryb o 90 %. Takto výrazná redukce je klíčová k tomu, aby dostaly vodní ekosystémy prostor k regeneraci a aby obojživelníci získali dostatečné podmínky pro obnovu svých populací.
Zdroje informací: Autorka
Náhledové foto: Pixabay
