Lençóis Maranhenses: brazilské duny s lagunami, kde žijí ryby. Tak živou poušť jinde na světě neuvidíte
Lençóis Maranhenses: brazilské duny s lagunami, kde žijí ryby. Tak živou poušť jinde na světě neuvidíte. Ta brazilská „poušť“ klame oči dokonale. Člověk čeká suchý písek, jenže v národním parku Lençóis Maranhenses rozhodují déšť, podzemní voda a krajina, která se mění skoro před očima. Právě proto tu v sezonních lagunách plavou ryby.
Lençóis Maranhenses: brazilské duny, které žijí deštěm
UNESCO i ICMBio potvrzují, že mezi bílými dunami se objevuje sladká voda. Klíč leží pod pískem. Po deštích se zvedne hladina podzemní vody a mezi dunami vzniknou interdunální laguny. Serviço Geológico do Brasil popisuje, jak se voda hromadí na kontaktu velmi propustného písku a nepropustnější vrstvy pod ním. A vznikají tu sezonní jezírka.
Slovo poušť proto mate. Smithsonian Magazine uvádí zhruba 47 palců srážek ročně a nominační dokumentace UNESCO mluví místy až o 2 000 milimetrech. Pro srovnání: tohle číslo překoná i Londýn. Voda dává smysl. Otevírá se ale divnější otázka: odkud se tu berou ryby.
Sezonní laguny a ryby v dunách
Ryby nikdo nevylovil ze suché duny. Plavou v dočasných lagunách. Inventář v časopise Biota Neotropica pro park a okolí eviduje 49 sladkovodních druhů. Část se do lagun dostane sezonním propojením s okolními toky. Některé druhy včetně wolf fish, tedy trairy (Hoplias malabaricus), přečkají sucho v dosud vlhkém bahně pod pískem. UNESCO dodává, že laguny v suchu mizí a po dalších deštích se vracejí na nových místech a s jinými tvary. Duny se přitom posunou zhruba o 4 až 25 metrů za rok.
Foto: Pixabay
UNESCO a obří měřítko živého parku
Park zabírá 156 562 hektarů, lemuje asi 80 kilometrů pobřeží a duny šplhají k 30 metrům. Řetězy barchanů, srpovitých dun modelovaných větrem, se táhnou až 75 kilometrů. Kolem nich roste restinga, pobřežní vegetace na písčitých půdách. Federální národní park vznikl dekretem z 2. června 1981. V červenci 2024 ho UNESCO zapsalo na seznam světového dědictví rozhodnutím 46 COM 8B.6 jako jediné místo s tak rozsáhlým spojením dynamických dun a lagun.
Tip na cestu: laguny bývají nejplnější od května do září. Základny leží v městečkách Barreirinhas, Atins a Santo Amaro, přílet míří do São Luís. Jméno parku znamená „prostěradla“, protože duny z výšky vypadají jako zmačkané plátno. Kdo sem pojede v říjnu až prosinci, uvidí spíš suchý písek.
Zdroje info: Autorka, https://whc.unesco.org/en/list/1611/, https://science.nasa.gov/earth/earth-observatory/the-paradox-of-lencois-maranhenses-national-park/, https://www.gov.br/mma/pt-br/assuntos/noticias/parque-dos-lencois-maranhenses-recebe-titulo-de-patrimonio-mundial-da-unesco, https://en.wikipedia.org/wiki/Len%C3%A7%C3%B3is_Maranhenses_National_Park
Náhledové foto: Pixabay
Opravdu ráda cestuji - většinou s kompasem v ruce, ale občas i prstem po mapě. A o všechny zajímavosti, které na cestách potkám, se s vámi ráda podělím.
