Tahle pevnost měla zastavit Hitlera: Tři a půl metru betonu ukrývá tajemství, které nikdy nebylo použito

Tahle pevnost měla zastavit Hitlera: Tři a půl metru betonu ukrývá tajemství, které nikdy nebylo použito. Uprostřed lesů nad Těchonínem narazíte na stavbu, která vypadá, jako by sem spadla z nějakého válečného filmu. Dělostřelecká tvrz Bouda není obyčejný bunkr. Je součástí československého opevnění budovaného před druhou světovou válkou a zároveň jednou z pěti stavebně dokončených dělostřeleckých tvrzí. Jako jediná z nich je dnes veřejnosti přístupná v původní podobě.

Tři a půl metru železobetonu

Bouda stojí na stejnojmenném kopci v nadmořské výšce 844,7 metru. Tvoří ji pět mohutných srubů, které byly vybudovány v nejvyšším stupni odolnosti. Stěny a stropy obrácené k nepříteli mají až 3,5 metru železobetonu. Konstrukce měla odolat tehdy známým zbraním a tvrz měla umožnit posádce pokračovat v boji i v úplném obklíčení po několik týdnů.

Výstavba začala 1. října 1936 a hlavní stavební práce byly dokončeny během pouhých 24 měsíců. Na stavbě se podle období podílelo 250 až 800 dělníků. Jen samotná tvrz spolykala 13 566 kubických metrů železobetonu. To už není žádný malý betonový bunkřík, ale pořádný kus hory.

Obří dělo mělo zmizet pod zem

Největším technickým lákadlem měl být objekt K-S 22 Horymír. Právě tady měla být umístěna otočná a výsuvná pancéřová dělostřelecká věž se dvěma 10cm houfnicemi. Celý komplet měl vážit více než 400 tun a ukrývat se v šachtě hluboké přibližně 11 metrů. Po výstřelu se měla věž opět zasunout pod ochranu zeminy a betonu.

Jenže v září 1938 přišel konec plánů. Dělová věž nebyla včas vyrobena a Bouda proto do mobilizace vstoupila bez své hlavní zbraně. Osádku tehdy tvořilo 119 vojáků, přestože po dokončení měla tvrz hostit 316 mužů a další pěchotu.

Dnes si můžete fungování tohoto technického zázraku představit díky modelu, který ukazuje, jak měla výsuvná věž pracovat.

Foto: Pixabay

Pod zemí čeká úplně jiné město

To nejzajímavější se však ukrývá pod povrchem. Pět bojových objektů propojuje rozsáhlý systém chodeb, sálů, schodišť a šachet. Podzemí mělo vlastní zázemí pro život posádky, sklady, technické prostory i další vybavení potřebné k dlouhodobému boji.

A nechyběla ani úzkokolejka. Její celková délka dosahuje 760 metrů a po kolejích se měly pomocí vozíků přepravovat zásoby a munice do jednotlivých částí tvrze.

Kdo se sem vydá v létě, měl by počítat s pořádnou zimou. Hluboko pod zemí totiž panují podmínky úplně jiné než na povrchu. Vezměte si bundu, protože v takovém podzemí se člověk zahřeje jen těžko.

Bouda měla být štítem republiky

Ironií osudu je, že monstrózní pevnost nikdy nedostala možnost ukázat, co opravdu umí. Po Mnichovské dohodě v roce 1938 Československo pohraniční opevnění opustilo a Bouda se do ostrého boje nezapojila.

Přesto přežila. Po válce sice nebyla zcela ušetřena a část pancéřových prvků byla vytržena a odvezena do hutí, její podzemní prostory i stavební struktura se však zachovaly mimořádně dobře. Dnes tak můžete sestoupit do míst, která měla být před téměř devadesáti lety připravena na jednu z největších válečných hrozeb své doby.

Zdroje info: Autorka, Dělostřelecká tvrz Bouda (boudamuseum.cz), Národní památkový ústav (Památkový katalog)

Náhledové foto: Pixabay