Herlianský gejzír nabízí unikátní podívanou
Herlianský pramen, známější jako Herlianský gejzír, je jeden z nejvzácnějších přírodních úkazů ve střední Evropě a není divu, neboť voda zde stříká až do výšky 22 metrů. Pokud toužíte vidět gejzír silně mineralizované vody, jak tryská přímo z pramene, vydejte se směrem na Slovensko do Košického kraje, do obce Herľany.
Co je Herlianský gejzír
Herlianský gejzír, který pochází z 19. století, kdy se na něj narazilo při hledání minerálních pramenů, nepatří mezi teplé lázně. Horký pramen, který vyvěrá například v Karlových Varech, zde vůbec nečekejte. Jde naopak o studený gejzír s teplotou kolem 14 až 18 stupňů Celsia, jehož erupce nejsou způsobeny horkou vodou, ale tlakem oxidu uhličitého v podzemí.
Interval mezi jednotlivými erupcemi se dlouhá léta pohyboval mezi 34 a 36 hodinami, vlivem dnešního sucha a stálého oteplování ho zde nyní můžete vidět jednou za 29 hodin. Erupce jsou často nevyzpytatelné, některé si krátí čas, jiné zase naopak čas prodlužují. Kdo chce gejzír vidět, měl by se dostavit alespoň o hodinu dříve, než se erupce předpokládá.
Co dalšího o gejzíru vědět
Herlianský gejzír na východním Slovensku patří k nejvzácnějším studeným gejzírům na světě a jeho erupce každoročně přitahuje tisíce diváků. Jde o impozantní představení, kdy voda vystřikuje do výšky přes dvacet metrů a celý úkaz trvá zhruba půl hodiny. Mineralizovaná voda přitom vytlačí vodní sloupec vrtem až z hloubky 404,5 metrů. Funguje to podobně jako když zprudka otevřete natřepanou minerální vodu z vaší lahve. Jde skutečně o krásnou podívanou, kterou stojí za to vidět na vlastní oči.
Z Košic to sem máte tak na půl hodiny autem, gejzír je od města vzdálen zhruba 29 km. Od roku 1987 je chráněn jako národní přírodní památka za kterou se ročně vypraví spousta turistů. Herlianský gejzír tak zůstává jedním z nejpůsobivějších přírodních úkazů Slovenska.
Gejzír nám také pravidelně připomíná, jak silné procesy probíhají pod zemským povrchem. Herlianský gejzír je úkaz, který si říká o pozornost docela sám. Pravidelná periodická erupce se však může vlivem dlouhodobého sucha začít měnit, právě to je scénář, kterého se odborníci obávají nejvíc. Sucho totiž snižuje hladinu podzemní vody, mění tlakové poměry a narušuje jemnou rovnováhu mezi vodou a oxidem uhličitým, která je pro studený gejzír klíčová. Pokud se trend vyčerpávání podzemních zásob v budoucnu nezastaví, může se interval erupcí začít prodlužovat, stát se nepravidelným, nebo se zastavit úplně. Byla by to ale velká škoda, protože by tak došlo ke ztrátě jedné z nejvzácnějších přírodních památek Slovenska, na kterou jsou všichni právem hrdí.
Zdroje informací: Autorka
Náhledové foto: Ing.Mgr.Jozef Kotulič, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons
