Zatopené osady: Na Slapech chybí voda a odkrývá se minulost, nad kterou už se zavřela hladina

V poslední dnech a týdnech se můžeme v médiích dočíst o tom, jak klesá hladina vody v nádrži Slapy. To je samo o sobě velmi důležité ekologické téma. Turistům to ale doslova nabízí možnost nahlédnout do minulosti.

Slapy, sucho a škeble

Voda v nádrži Slapy klesá rychlostí 20 centimetrů za den. Nejde přitom o žádnou momentální hodnotu, naopak se drží již několik týdnů. To je tempo doslova vražedné. Na suchu se díky němu ocitají nejen loďky nebo mola, ale také vzácné škeble. Ty dobrovolníci sbírají a dávají zpátky do vody.

Proč voda klesá? Nejde jen o to, že by se voda z hladiny přehrady odpařovala sama o sobě. To má samozřejmě svůj vliv, voda ale ubývá v celé délce Vltavské kaskády. A vodu je třeba doplňovat, z velké části právě upouštěním Slap.

Kromě škeblí ale klesající hladina Lipna odkryla pozůstatky toho, co na tomto místě bylo před vznikem Vltavské kaskády.

Co vzala v padesátých letech voda

Napouštění vodního díla Slapy v polovině 50. let 20. století zásadním způsobem proměnilo tvář jednoho z nejkrásnějších úseků řeky Vltavy, který opěvuje i Smetanova skladba. Pod hladinou nově vznikající přehrady nenávratně zmizelo hluboké skalnaté údolí s divokým korytem řeky, které po staletí tvořilo charakteristický ráz tzv. Svatojánských proudů. Voda zalila nejen vyhlášené peřeje, ale i historické pobřežní stezky, turistické lávky, přívozy a silnice.

Zcela nebo zčásti byly zatopeny obce a osady jako Zvírotice, Kobylníky, Moráň či Živohošť, kde pod vodou skončily desítky obytných domů, mlýnů, hostinců, pil i historický most. Samozřejmě to není tak, že by dnes z vody vystupovala torza domů, ty byly strženy, přesto je ale sem tam viditelný nějaký pozůstatek v podobě cesty, základů domů apod.

Výlet na Slapy má tak v současné době zajímavý historický nádech.

Zdroje informací: Autorka

https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/2883983

Náhledové foto: FlyJacob, Public domain, via Wikimedia Commons