Žulové balvany, průzračná voda a hradní zřícenina. Výlet na Štamberk, který nabídne víc než krásné výhledy

Hledáte zajímavý cíl na výlet, kde se zastavil čas a příroda nabízí plnými doušky uklidnění a chvíle pro meditaci? Pak se vydejte do lesů na Vysočině za zříceninou hradu Štamberk, v jejíž blízkosti se nachází i zatopený žulový lom nedaleko Lhotky u Telče. Čeká tu na vás svět kamenného moře a místo, kam se davy turistů zatím ještě nezatoulaly. Užijete si tu atmosféru starých časů i industriální historii v jednom.

Zahradní kemp pro stany a karavany

Zřícenina hradu Štamberk je vzdálena asi osm kilometrů od Telče. Blíže to k ní ale máte z obce Lhotka, odkud je to k hradu jen jeden kilometr, pochopitelně do kopce, celkové převýšení je 108 metrů.

Ve Lhotce se na nachází zahradní kemp pro stany a karavany na statku, jenž chová ovce a včely. Návštěvníci tu mají k dispozici koupelny s teplou vodou, kuchyňský kout s ledničkou a plynovým sporákem (nádobí ale musí mít vlastní). Dále je tu Wi-Fi, elektrické přípojky na ploše, pro děti trampolína a pískoviště. U majitelů kempu si mohou koupit domácí výrobky – mošty a marmelády. Pro toho, kdo prostředí kempů miluje, je to ideální místo v krásné krajině.

Po zelené až na hrad

Ze Lhotky se k hradu Štamberk dostanete po zeleně značené trase. Po cestě ve vesnici budete míjet sluneční hodiny, které jsou vytvořené na velkém kameni těsně u silnice. Ta se na konci obce mění na lesní cestu vedoucí přírodní rezervací Štamberk a kamenné moře. Lokalita se vyznačuje výskytem kamenných polí. Trochu stranou od zelené turistické značky můžete narazit na lesní studánku Nad Lhotkou. Bohužel zdroj vody z důvodu sucha vyschl.

Od studánky je to k hradu sotva půl kilometru. Po ujití tří set metrů se budou křížit modrá a zelená trasa. Vy se tentokrát vydáte po modré k hradu. Ta vás nejprve dovede k přístřešku a kousek od něho je rozcestník, který vám sdělí, že už jste u Štamberka. Nacházet se budete v nadmořské výšce 689 metrů.

Kromě samotné hradní ruiny jsou zajímavé i skalní útvary. Některé skály dostaly i svůj název – Templářská stěna, Pod věží, Velká stěna, Nad studnou.

Něco málo z historie hradu Štamberk

Stavitelé hradu Štamberk si vybrali opravdu dobré místo pro své sídlo. Všude samé skály. Možným zakladatelem hradu na konci 13. století měl být Jaroslav ze Šternberka, který zastával funkci purkrabího na hradě Bítov. Poprvé se totiž o něm zmiňuje ve své kronice až Václav Hájek z Libočan, a to v roce 1541. Považoval ho za vítěze nad Tatary v roce 1241, což ale historikové v 19. století vyvrátili. Tataři se sice Moravou tehdy opravdu prohnali, leč zvítězil nad nimi někdo úplně jiný. Byl jím s největší pravděpodobností Zdeslav z Divišova, zakladatel moravského hradu Šternberk. A ten měl syna Jaroslava, který si teoreticky mohl nechat postavit hrad Štamberk.

TIP: Tady Halloween není pro slabé povahy. Bývalý pohřební ústav Urbanski v USA

První zmínky o hradu ale pocházejí až z roku 1356, to už ho ale vlastnil Štěpán z Březnice a v tomto roce ho prodal Jindřichovi II. z Hradce. Později přešel hrad do majetku pánů z Kravař. Štamberk zanikl během husitských válek, asi se na něm husité, jak to měli ve zvyku, dost vyřádili. Rádi totiž obléhali, dobývali a plenili. Takže od těch dob hrad chátral, až z něho zůstaly jen zbytky zdí paláce a věže a hradeb. Na druhou stranu vám ale odměnou, že jste došli až sem, může být výhled do okolního kraje. Mnozí turisté vyrážejí na Štamberk i v zimě, když je sníh, a to je zřícenina také dost působivá. Kromě toho se s hradem pojí lidové pověsti o templářích a tajných chodbách, jež vedly až do Telče.

Zatopený žulový lom Řásná

Když se vrátíte na modrou trasu pod turistický přístřešek, tak po ujití asi dvou set padesáti metrů dojdete k zatopenému žulovému lomu Řásná. V něm se až do roku 2010 těžila žula. Potom byl lom zatopený vodou s hloubkou až 16 metrů. Lidé ho využívají ke koupání. Jeho břeh je ihned hodně příkrý, protože je tvořený celistvými bloky žuly. Nižší je v jižní části lomu. Na své si tu přijdou i potápěči, kteří na jeho dně mohou objevit zatopenou důlní techniku.

Zdroj: autorka, mapy.com, telc.eu, vysocina.eu 

Náhledové foto: Krabat77, CC BY-SA 3.0, přes Wikimedia Commons