Nechtěla být jen manželkou slavného muže. Charlotta Garrigue Masaryková byla feministkou, která předběhla svou dobu
Dvacátý listopad se v české historii zapsal například nejničivějším náletem spojenců na Brno v roce 1944, začátkem politického procesu s Rudolfem Slánským v roce 1952 nebo přejmenováním původního zookoutku ve Dvoře Králové nad Labem na Východočeskou zoologickou zahradu v roce 1951. Neměli bychom ale také zapomenout na jednu osobnost, která se sice u nás nenarodila, ale výrazně se zasadila o to, aby v první ústavě Československa z roku 1920 byly ženy ve všech oblastech postaveny na roveň mužů. Tou osobností byla Charlotta Garrigue Masaryková, od jejíhož narození letos 20. listopadu uplynulo už 176 let.
Dívka z bohaté rodiny
O Charlottě Garrigue Masarykové se zase tak často v médiích nepíše. Maximálně se dozvíme, že trpěla nervovou chorobou, takže její místo první dámy po boku prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka zaujala její dcera Alice. To je sice pravda, ale než k tomu došlo, tak měla za sebou velmi pestrý a naplněný život.
Charlotta Garrigue Masaryková se narodila do bohaté rodiny amerického obchodníka jako v pořadí třetí dítě z jedenácti. Jejím přáním bylo stát se klavíristkou, milovala klasickou hudbu. V 18 letech odjela klavír studovat do Lipska. Usilovným cvičením si ale poškodila ruku natolik, že nemohla ve studiu pokračovat a její sen o klavíristce se rozplynul. Po návratu zpátky do USA studovala matematiku a hru na klavír alespoň vyučovala.
Američanka v Praze
S manželem se seznámila v Lipsku v roce 1876, kam se čas od času vracela. Spojoval je zájem o filozofii. Po dvou letech od seznámení uzavřeli v New Yorku sňatek a odjeli do Vídně. Zde se Charlotta začala učit česky. Když v roce 1881 získal T. G. Masaryk místo profesora na České univerzitě Karlo-Ferdinandově, přestěhovali se do Prahy.
TIP: Starší než pyramidy, pohodlnější než moderní tenisky. Příběh nejstarší boty na světě
Jako první cizinka se stala členkou Náprstkova Amerického klubu dam, působila i v ženské sekci Sokola a psala články do amerických i českých novin. Podporovala rozvoj českého ženského školství, materiálně podporovala chudé ženy. Stala se českou vlastenkou a velmi se zajímala o společenské a kulturní dění v české společnosti. Oblíbila si Smetanovu hudbu. Dá se říct, že se s českým prostředím sžila.
Manžela podpořila v jeho boji o pravost rukopisů Královédvorského a Zelenohorského. A stála po jeho boku za tzv. hilsneriády (proces se Židem Leopoldem Hilsnerem obviněným z vraždy křesťanky), kdy T. G. Masaryk veřejně vystupoval proti rozšířené domněnce, že šlo o rituální vraždu.

Od policejního dohledu k první prezidentské rodině
Během první světové války, kdy profesor Masaryk s dcerou Olgou odešel do exilu, zůstala jeho žena se třemi dalšími dětmi v Praze. Zde musela odolávat politickému nátlaku a také policejnímu dohledu. Pro nervově labilní Charlottu to bylo velice těžké období, znásobené odloučením od milovaného manžela.
Tato situace jí nejspíš zhoršila její celoživotní deprese. Byla hospitalizována v pražském sanatoriu a zbavena svéprávnosti, pravděpodobně na ochranu před dalším pronásledováním úřady. Ze sanatoria ji manžel po válce vyzvedl.
Když vzniklo v roce 1918 Československo, stala se z Masarykovy rodiny, jíž se společnost stranila, velmi vážená prezidentská rodina. Byla to Charlotta Garrigue Masaryková, kdo prosadil, aby v první československé ústavě z roku 1920 byla žena ve všech oblastech postavena na úroveň muže. Do té doby něco nemyslitelného.
Život jako prezidentova žena si ale dlouho neužila. V roce 1922 postihl Charlottu těžký záchvat srdeční slabosti, o rok později prodělala mozkovou mrtvici a částečně ochrnula. Zemřela 13. května 1923 na zámku v Lánech, kde byla i pohřbena na lánském hřbitově.
Pomník Tomáš Garrigue Masaryka je snad v každém městě. Na jeho ženu se ale v tomto ohledu docela zapomnělo. Jediný pomník Charlotty Garrigue Masarykové najdete na Valašsku v Hutisku, kde byl odhalen už v roce 1926. Okolo něho prochází zeleně značená trasa z Hutiska na Vsackou Tanečnici. Kousek od pomníku je pak studánka, jíž se říká Charlottina studánka.
Zdroj: autorka, vogue.cz, wikipedia.org
Náhledové foto: Manželé Masarykovi. Foto: Soubor: The Czechoslovak Review, sv. 4, 1920.pdf, veřejná doména, přes Wikimedia Commons
U nás je tolik zajímavých míst, která stojí za to být navštívena. A proto vás chci s nimi seznamovat.