Černobílá pandománie nemá svůj původ v Číně ale na druhém konci světa

Zdroj náhledového obrázku: Pixabay.com

Dnes je panda velká jedním z neodmyslitelných symbolů Říše středu. Ovšem nebylo tomu tak vždy. Dokonce ještě v novověkých historických spisech není o tom endemickém zvířeti prakticky ani zmínka.

A kdy se o existenci tohoto podivuhodného zvířete dozvěděl Západ? Budete se divit, ale stalo se to až v roce 1869. A nestál za tím nikdo jiný než francouzský misionář Pere Armand David. Právě on si všiml zvláštní černobílé kožešiny v jedné domorodé vesnici a později se mu podařilo zakoupit i mrtvolu dosud neznámého zvířete.

Zdroj obrázku: Pixabay.com

Kde se vzal „černobílý medvěd“

Prozkoumal ji a nového tvora pojmenoval jednoduše Usus melanoleuca alias „černobílý medvěd“. A o rok později se pandy dočkaly i nového rodu – Ailuropoda což bychom do češtiny mohli přeložit jako kočičí noha.

První pandy bylo možné mimo území Číny obdivovat v amerických muzeích – samozřejmě ve vycpané podobě. Zasloužili se o to bratři Rooseveltové (přesně tak, prezidentští synci). Nejdříve to byla Asijská hala Fieldova muzea a k ní se brzy přidaly další.

Zdroj obrázku: Pixabay.com

První živá panda opustila Čínu jako pes

Ovšem lidem vycpané exponáty nestačily. Získat živou pandu však bylo těžší, než se mohlo zdát. Povedlo se to teprve v roce 1936 Ruth Parkesové, která v košíku ze Šanghaje provezla mládě pandy, které proclila jako psa – za pouhých 20 dolarů.

Mládě jménem Su-Lin nakonec skončilo v Chicagské zoo, kam v den jeho oficiálního představení odrazilo neuvěřitelných 53 000 návštěvníků! A roztomilý medvídek fascinuje lidi dodnes. A je paradoxem, že za současnou pandománii mohou vlastně obyvatelé USA. Teprve díky nim Číňané zjistili, jaký poklad doma vlastně mají.

Dnes vévodí pandy nejenom čínským, ale i zahraničním médiím. Každé nově narozené mládě je oslavováno a provincie S´- čchuan patří právě díky těmto černobílým medvídkům k nejnavštěvovanějším místům v Asii!