Chorvatská Pula a její aréna: jedna z nejzachovalejších památek na starověké impérium
Na západním pobřeží chorvatské Istrie se tyčí jedna z nejpůsobivějších architektonických památek antického světa. Římská aréna v Pule je impozantní připomínkou Římské říše.
Pulská aréna
Aréna v Pule je jediným římským amfiteátrem, který se dochoval opravdu celý, tedy s kompletními obvodovými zdmi. Stavba této starověké superstavby probíhala mezi lety 27 př. n. l. a 68 n.l. Do dnešní podoby byla aréna rozšířena v roce 76 n.l. Důvodem bylo pořádání gladiátorských zápasů.
Nejprve ale nějaká ta čísla. Amfiteátr má tvar elipsy s osami o délce 132, resp. 105 metrů a stěny jsou vysoké přes 32 metrů. Kapacita arény činila 23 000 diváků. A nejde jen o to, co vidíme nad zemí, pod arénou byl zbudován systém chodeb, kudy chodili bojovníci, zvířata a jiní účinkující.
Součástí podzemního systému byly také nejrůznější kladostroje a výtahy, které umožňovaly nečekané vytažení divokých zvířat nebo kulis přímo doprostřed arény, což divákům připravovalo šokující vizuální efekty.
Jako hlavní stavební materiál posloužil vápenec těžený v nedalekém lomu Vinkuran. Stavitelé v geniálně využili přirozeného sklonu terénu ve směru k moři. Díky tomu má část obrácená k pobřeží celkem tři podlaží a dosahuje výšky přes třiatřicet metrů, zatímco východní část zasazená do svahu stojí pouze na dvou patrech.
Co se dělo v aréně?
Nejnižší řady u samotné arény byly vyhrazeny pro senátory, magistráty a významné hosty, výše seděli svobodní občané a nejvýše umístěné patro patřilo ženám a chudším vrstvám. Během horkých letních dnů kryla diváky obří plátěná střecha neboli velarium, připevněná na dřevěných stožárech zakotvených ve čtyřech obvodových věžích.
S nástupem křesťanství a postupným úpadkem Západořímské říše ztratila aréna svůj původní účel. Císař Honorius začátkem 5. století gladiátorské zápasy zakázal a monumentální stavba začala chátrat. Během středověku sloužil amfiteátr obyvatelům města jako volně přístupný kamenolom. Lidé rozebírali vnitřní kamenné stupně hlediště pro stavbu vlastních domů a městských hradeb, avšak vnější fasáda zůstala zázrakem ušetřena.
V době benátské nadvlády v 16. století čelila aréna asi největšímu nebezpečí ve své historii. Benátský senát seriózně uvažoval o tom, že celou stavbu kámen po kameni rozebere a přepraví do Benátek, kde měla být znovu postavena jako pomník slávy Benátské republiky. K tomu však naštěstí nedošlo.
V současnosti je aréna živým kulturním centrem a také hlavní turistickou atrakcí celé Istrie. V letních měsících se historické prostory mění v podium pod širým nebem, kde se konají operní představení, divadelní hry a koncerty. Pravidelně se zde pořádá také tradiční Pulský filmový festival.
Zkrátka a dobře, pokud budete zase někdy na Istrii, arénu v Pule nesmíte vynechat.
Zdroje informací: https://www.idnes.cz/cestovani/kolem-sveta/chorvatsko-a-pula.A140624_173615_chorvatsko_tom
https://www.katherinebelarmino.com/2014/03/pula-arena-vodnjan-istria-croatia.html
Náhledové foto: Pixabay
