Děláme to denně. A přesto špatně. Jak chodit, aby naše tělo spolupracovalo a odezněly bolesti

Chůze je ten nejpřirozenější pohyb, který máme. Proto ji většinou vůbec neřešíme. Chodíme automaticky, bez přemýšlení. Jenže v tom může být problém. To, co by mělo být pro tělo přirozené a léčivé, se často stává zdrojem přetížení, bolesti a dlouhodobých potíží. Tělo totiž nefunguje izolovaně, ale v souhře. A právě chůze je jedním z nejzákladnějších projevů této souhry. Jak na to?

Všechno začíná u chodidel

Představují klíčový smyslový orgán, který sbírá informace o podkladu a posílá je do nervového systému. Na jejich základě pak tělo upravuje držení, stabilitu i samotný pohyb. Jakmile chodidla nefungují správně, třeba kvůli nevhodné obuvi, ztuhlosti nebo špatným návykům, projeví se to výš. V kolenou, kyčlích i páteři. Často právě tam, kde už bolest vnímáme. Správná chůze přitom ale není o tom, že si začneme vědomě „skládat“ tělo do ideální pozice. Naopak.

„Tělo funguje nejlépe tehdy, když mu dáme správné podmínky a jasný záměr. Místo kontrolování každého kroku jde spíš o to, jak se pohyb cítí. Chodidlo by mělo být aktivní a vnímavé, ne pasivní. Váha by neměla zůstávat ‚zaseknutá‘ na patě, ale přirozeně se přenášet přes celé chodidlo dopředu. Tělo nemá do země narážet, ale reagovat na ni jako celek, tedy od chodidla až po páteř,“vysvětluje pohybový terapeut a autor ideomotorické terapie Václav Rázl z Fyziofitness Černošice.

Tělo není stroj, potřebuje záměr

Důležitou roli hraje i to, odkud pohyb řídíme. Snahy typu „zatni břicho“, „stáhni lopatky“ nebo „narovnej se“ často vedou k opaku, tedy ke ztuhlosti a ztrátě přirozené koordinace. Mnohem efektivnější je pracovat se záměrem.

„Pokud jdeme za něčím, máme směr či cíl, náš nervový systém si sám najde efektivní způsob, jak pohyb zorganizovat. Tělo totiž není stroj, který potřebuje manuální nastavení, ale systém, který reaguje na informace,“ zmiňuje Václav Rázl.

Právě v tom spočívá i vytváření správných pohybových vzorců. Nejde o to „učit se chodit správně“ silou vůle, ale o to dát tělu kvalitní podněty. Vnímání chodidel, práce s rovnováhou, přirozený pohyb bez zbytečné kontroly.

„Nepoužívaná chodidla nejsou schopna plnit dvě zdánlivě protichůdné funkce – držet a podpírat a zároveň pružit a vytvářet pohyb. Je tedy nezbytné dostat do funkce hlavně chodidla, zároveň s tím přivést k životu i kyčelní klouby a začít znovu nacházet svoje vlastní tělo. S tím souvisí i střed těla. Ten nechceme mít pevný, ale musí správně plnit funkci držení a stabilizování spojené s umožněním a spoluvytvářením pohybu,“ popisuje Václav Rázl.

Když chůze přináší víc než jen kroky

Velkou roli hraje také pravidelnost. Právě ta totiž rozhoduje o tom, jestli má chůze na naše tělo skutečný dopad. Nejde o jednorázový výkon, ale o dlouhodobý návyk. V tomhle směru může být silným pomocníkem i chytrá motivace v podobě různých aplikací. Jednou z nich je Každý krok pomáhá od zdravotní pojišťovny OZP.

„Běžnou chůzi, což je nepřirozenější prevence řady zdravotních problémů, proměňuje aplikace v motivující hru, která nejenže sleduje vaše kroky, ale nabízí osobní i týmové výzvy, sbírání trofejí a také umožňuje porovnávat si výsledky s ostatními. Navíc propojuje pohyb s odměnami. Za aktivitu totiž klienti OZP získávají kredity, které mohou vyměnit za finanční příspěvky například na dentální hygienu, psychoterapii, sportovní aktivity a podobně,“ popisuje Andrea Soukupová zodpovědná ve zdravotní pojišťovně OZP za aplikaci Každý krok pomáhá.

Foto: Pixabay

Chyby, které zatěžují celé tělo

Kromě pravidelnosti je ovšem důležité vyvarovat se chyb, které v důsledku způsobují rozmanité zdravotní potíže od bolesti zad až po špatné dýchání. Jednou z nejčastějších z nich je tvrdý došlap na patu, který narušuje přirozenou pružnost a přenáší nárazy do kloubů a páteře.

„Často vidím u klientů pasivní chodidla, která ‚nepracují‘, protože jsou uzavřená v nevhodných botách nebo dlouhodobě nevyužívaná. Dalším problémem je přehnaná kontrola těla, kdy pomocí vědomého zpevňování svalů nelze zajistit celotělovou harmonii těla,“ pokračuje Václav Rázl.

Pozornost jako klíč k přirozenému pohybu

Jak již bylo zmíněno, zcela zásadní je věnovat chůzi pozornost, protože u většiny z nás se jedná o mechanickou činnost bez vnímání, bez záměru. Možná to zní jako věda, ale stačí se na chůzi pár měsíců soustředit a tělo si zase vzpomene, co je pro něj přirozené.

„Jakmile dáme mozku informaci, že chceme jít, že se chceme přesunout se z místa na místo, využijeme pružnost chodidel a otočného pohybu v kyčelních kloubech, což prospívá i naší páteři. Docílíme funkčního propojení končetin s trupem,“ upřesňuje Václav Rázl.

Přestože to možná zpočátku nevypadá snadně, pohybový program darovaný nám přírodou máme k dispozici celý život. Můžeme ho kdykoliv začít rozvíjet, ale bude nás to ze začátku stát nějaké úsilí, což se nám ovšem vrátí v podobě plně spolupracujícího těla. Odezní bolesti zad, kyčlí, potíže s dýcháním apod. Chůze je nejpřirozenějším pohybovým projevem člověka a při správných svalových souhrách patří k těm nejzdravějším.

TIP: Se správnou chůzí vám pomohou i kurzy

Existují kurzy, kde vás naučí, jak mít svalové skupiny v harmonii, což je předpoklad i „správné“ chůze. Faktem totiž je, že kvůli častém sezení už během období vývoje a zdokonalování vrozeného kročného cyklu máme téměř znemožněno naučit se optimálně chodit.

„Zoufale nám chybí přirozené impulzy k napřímení, jehož vrcholnou formou je právě chůze. Výsledkem je, že skoro nikdo nedokáže stát stabilně na jedné noze, aniž by se celé tělo vysunulo do strany. Na našich kurzech to nejprve nacvičujeme s oporou ruky. Schopnost zvednout nohu bez vychýlení těla vzad, či do strany je totiž základním předpokladem ke zvládnutí ideální chůze,“ dodává pohybový terapeut a autor ideomotorické terapie Václav Rázl.

Při došlapu na nohu je nezbytné, aby se pánev a kloubní jamka v ní nepropadla do stehenní kosti a aby byla noha schopná odrazu vpřed. Je potřeba sladit tělo, posílit funkci zdvihu a odrazu a nezapomenout na aktivitu chodidel. Správný vzor chůze blokuje i zatuhlý hrudník. Zkrátka „umět“ chodit není úplně jednoduché, ale pokud na tom zapracujete, nejspíš se vám zlepší zdraví ve všech ohledech.

Zdroje info: Autor, Václav Rázl, Andrea Soukupová

Náhledové foto: Pixabay