Digitální pokrok za cenu sucha: Kolik litrů vody stojí jeden dotaz na AI

Když tak nad tím přemýšlím, tak umělá inteligence je veskrze neekologická záležitost. Málokdo z těch, kdo ji používá, přemýšlí nad její odvrácenou tváří. Tím nemyslím to, že by se AI jednou mohla obrátit vůči lidstvu, ale to, že trénování a každodenní provoz rozsáhlých jazykových modelů vyžaduje obrovský výpočetní výkon serverů. A ty, aby se nepřehřívaly, potřebují chlazení, k němuž se využívá zejména voda. Dokážou Microsoft, Google, Meta či Amazon omezit její rostoucí spotřebu?

Když datová centra pijí až moc

Já vám nevím, ale vody na naší planetě nepřibývá, respektive spíše někde i dost chybí. Vzpomeňme si na letošní léto a jeho tropické teploty, jež atakovaly 40 °C. A vypadá to, že to nebyla žádná výjimka, ale možné pravidlo, na které si budeme muset každé léto zvyknout. V důsledku toho se z vody v některých oblastech stává nedostatková záležitost.

A teď si představte, že tu máme obrovská centra pro trénování umělé inteligence, která podle údajů poradenské společnosti Rystad Energy spotřebovala celosvětově asi 222 miliard litrů vody. Pro chlazení v serverovnách se totiž využívají otevřené odpařovací věže. Jen společnost Google za jediný rok navýšila přímou spotřebu vody o více než jednu třetinu, a to hlavně kvůli nárokům umělé inteligence. Dá se předpokládat, že hodnota spotřebované vody datovými centry do roku 2030, což je za čtyři roky, se ztrojnásobí na 644 miliard litrů.

Ale co nepřímá spotřeba vody, která není tak vidět?

Je to voda spojená s výrobou elektrické energie. V USA je až dvakrát vyšší než přímá spotřeba samotného datového centra. Pak k tomu můžeme přičíst i výrobu čipů a polovodičů, která také nějakou tu vodu využívá, a najednou tu máme výrazný negativní dopad umělé inteligence na množství spotřebovávané vody.

TIP: Průmyslová romance. Proč navštívit bývalou železárnu Šmelcovnu nebo sklářskou huť Jakub

Pokud provozovatelé datových center použijí pro chlazení méně vody, tak zase potřebují více elektřiny, takže se z toho stává začarovaný kruh. Obecně je voda ale levnější než elektřina, takže firmy nemají moc velkou motivaci snižovat spotřebu vody kvůli svým nákladům. Přitom modely AI jsou stále složitější a chytřejší a poptávka po jejich zdokonalování roste. Ve Spojených státech amerických už obyvatelé sušších regionů, v nichž jsou datová centra koncentrovaná, začínají proti nim protestovat. Nelíbí se jim, že jejich voda má sloužit pro potřeby AI, jejíž využití je globální.

Umělá inteligence je všechno jiné než udržitelná. Řešením jsou modernější chladiče v serverovnách, které by využívaly uzavřené a kapalinové chlazení nebo recyklovanou a šedou vodu. Datová centra by neměla budována v sušších oblastech, kde je vody nedostatek, ale spíše v chladnějších regionech. Klíčem k úspoře vody je i to, jak rychle dokáže celý energetický sektor přejít na čisté zdroje s minimální spotřebou vody – solární, větrnou či jadernou energii.

Jak to může ovlivnit obyčejný člověk?

Představte si, že když zadáte dotaz umělé inteligenci, tak vlastně přispíváte ke zvýšené spotřebě vody datových center. Jeden prompt pro AI obvykle spotřebuje až 1000krát více energie než vyhledávací dotaz na Google. Zadáte-li prompt několikrát, protože se vám napoprvé nepodaří dostat od AI potřebnou odpověď, je spotřeba vody ještě vyšší. Běžná konverzace s AI o 20 až 50 otázkách vyžaduje asi 0,5 litru sladké vody na chlazení serverů v datových centrech. Modely AI generující obrázky, grafiku či videa vyžadují násobně vyšší výpočetní výkon, a tím tedy i chlazení.

Běžný uživatel umělé inteligence nad těmito fakty většinou nepřemýšlí. Ono je to podobné jako u fast fashion neboli rychlé módy. Lidé ji kupují, ale že je textilní průmysl jedním z nejvíce náročných odvětví na spotřebu vody, tak to jde mimo ně.

Řešení problému s vodou v souvislosti s umělou inteligencí nestojí jen na korporacích, které pracují na jejím zdokonalování, ale i na běžných uživatelích. Ti by měli nástroje AI v každodenním životě využívat úsporně prostřednictvím cílených dotazů a bez zbytečného generování náročných médií. Ona ta udržitelnost digitálního světa vlastně začíná u každého z nás.

A jak to máte s umělou inteligencí vy?

Zdroj: autorka, euronews.com, spolecne-udrzitelne.cz

Náhledové foto: Pixabay