Dvanáct let v osamění. Japonský mnich na hoře Hiei zasvětil život cestě, kterou málokdo dokáže pochopit

Umíte si představit žít v naprosté izolaci? Bez kontaktu s druhými lidmi, jen vy a již nikdo jiný? Pokud by to bylo jen na pár dní, možná byste to i vydrželi. Pro introverty je to situace o poznání příjemnější než pro extroverty, kteří bez lidské společnosti chřadnou. Proč se ptám? Protože jedenatřicetiletý japonský buddhistický mnich Sogaku Taguchi odešel na počátku září do izolace v chrámu Enryaku-ji, kde bude žít zcela sám po dobu dvanácti let. Jak taková izolace působí na lidskou psychiku?

Dvanáct let samoty

Sogaku Taguchi je tendajským buddhistickým mnichem a jeho izolace je součástí jedné z nejextrémnější formy náboženské disciplíny. Od 11. září 2026 přerušil veškerý kontakt s okolním světem. Jeho denní náplní bude péče o mauzoleum Jodo-in zasvěcené Saichovi, zakladateli školy Tendai buddhismu. Mauzoleum je součástí klášterního komplexu Enryaku-ji. Jeho práce bude zahrnovat přípravu obětin pro Saichův hrob a úklid síně. K tomu si bude připravovat jednoduchá jídla. Každodenní rutina bude trvat celkem 12 let do roku 2038. Pokud se tohoto roku Taguchi dožije, vyjde mezi lidi jako třiačtyřicetiletý muž.

Enryaku-ji

Chrámový komplex Enryaku-ji se nachází na hoře Hiei. Našli byste ji na severovýchod od Kjóta, na které je z hory hezký výhled. Enryaku-ji byl založený mnichem Saichem už v roce 788 jako první pevnost buddhistické školy tendai. Ten toto učení přinesl z Číny. Klášter se postupně rozrostl až na 3 000 podchrámů.

Dlužno ovšem dodat, že současné chrámové budovy pocházejí ze 16. století. Ty původní byly v roce 1571 srovnány se zemí a a jejich obyvatelé vyvražděni, a to kvůli buddhistické militantnosti tehdejších tendajských mnichů. Ti si totiž najímali žoldnéřské armády a pochodovali na hlavní město, aby dosáhli splnění svých požadavků.

TIP: Hledáte méně známé turistické cíle na Moravě? 

Hora Hiei je spojována s řadou lidových pověstí. V minulosti lidé věřili, že je sídlem bohů a duchů. V současnosti je dík komplexu Enryaku-ji oblíbeným místem pro turisty. Budovy jsou rozmístěné ve třech oblastech – Todo, Saito a Yokawa, spojených cestami pro pěší. Turisté se na horu mohou dostat buď automobily, kyvadlovými autobusy nebo lanovkou. Silnice je zpoplatněná. Rušno je tu přes den i v noci, když se sem turisté sjíždějí, aby se mohli podívat na osvětlená města v okolí. Od začátku prosince do poloviny března tu ale autobusy kvůli zimě nejezdí.

Navzdory rušnému provozu na hoře Hiei kvůli turistům bude mnich Taguchi žít zcela osamocený život. Čekají ho také mimořádně kruté zimy, které tu na hoře panují. Traduje se, že mnoho jeho předchůdců v izolaci zemřelo, nejčastěji na nemoci.

Extrémní sociální izolace

Život v naprostém osamění u lidí, kteří se v ní nedobrovolně ocitli (například ve vězení na samotce), může mít velmi negativní vliv na duševní i fyzické zdraví člověka. Lidé takto žijící mívají vyšší riziko srdečních nemocí, mrtvice, cukrovky 2. typu, depresí a úzkostí, což jsou obecně choroby, které život zkracují. U člověka, který v naprosté izolaci přebývá, se mohou objevit halucinace, bludy a zmatené myšlenky.

Mnich Taguchi však je v jiné situaci. Samotu si vybral dobrovolně, a dokonce se na ni těší. Je totiž součástí jeho hluboké víry a přesvědčení. Záměrná izolace, pro niž se člověk sám rozhodl, může být snesitelnější, dokonce i prospěšná.

A co vy? Myslíte si, že byste takovou dvanáct let trvající samotu vydrželi?

Zdroj: autorka, iflscience.com, https://www.japan-guide.com/e/e3911.html

Náhledové foto: Enryaku-ji, Yokokawa. Oilstreet, CC BY-SA 3.0 <http://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/>, via Wikimedia Commons