Hotely na antických ruinách a řasy v travertinu: Neznámé zákulisí toho, jak UNESCO zachránilo bělostný klenot

Hotely na antických ruinách a řasy v travertinu: Neznámé zákulisí toho, jak UNESCO zachránilo bělostný klenot. Zázrak Turecka zvaný Pamukkale: Jak přírodní chemie a přísná regulace zachránily sněhobílé terasy

Představte si skalní útes vysoký téměř dvě stě metrů, který vypadá, jako by ho někdo přelil hustou mléčnou polevou. Jenže tohle „mléko“ teče neustále: z horkých termálních pramenů vyvěrajících pod antickým městem Hierapolis proudí voda prosycená rozpuštěnými minerály. Jakmile se dotkne povrchového vzduchu, začne vylučovat sněhobílý uhličitan vápenatý. Vrstvu po vrstvě, terasu po terase. Výsledek nese název Pamukkale (v překladu z turečtiny „bavlněný hrad“) a od roku 1988 trůní na Seznamu světového dědictví UNESCO. To, co dnes obdivujeme na pohlednicích, však není pouze čisté dílo přírody, ale i plod tvrdých ochranářských zásahů, které lokalitu včas vytrhly ze spárů devastačního masového turismu.

Fascinující chemie pod bílou travertinovou kůrou

Příběh tohoto přírodního skvostu začíná v hlubokém podzemí. Dešťová voda dlouho prosakuje vápencovými vrstvami, kde přichází do styku s vysokou koncentrací oxidu uhličitého. Pod obřím tlakem a vysokou teplotou rozpouští horniny a nasává do sebe obrovské množství hydrogenuhličitanu vápenatého – obsahuje tak výrazně více rozpuštěných minerálních složek, než kolik jich dokáže udržet na zemském povrchu.

Jakmile horká voda vytryskne z pramene na denní světlo, dochází k rychlému poklesu tlaku:

• Oxid uhličitý ($CO_2$) okamžitě vyprchává do atmosféry.
• Z roztoku se začíná masivně srážet čistý uhličitan vápenatý v podoby kalcitu.
• Vzniká travertin – sladkovodní vápenec, který tvaruje mělké kaskádové bazénky a pokrývá celé svahy.

Ačkoliv se průměrná teplota vody budující terasy pohybuje okolo 35 °C, geochemické rozbory ukazují, že v různých částech systému dosahuje hodnot od 13 do 51 °C. Zatímco nový tenoučký bílý povlak prameny usazují den co den, dnešní dechberoucí reliéf je výsledkem neustálého geologického vývoje trvajícího tisíce let.

Tip: V Berlíně vám za sbírání odpadků zaplatí: Nedopalek může stát tisíce eur, odpadky naopak přinesou odměnu.

Foto: Pixabay

Hierapolis: Starověká metropole vyrostlá na horkém prameni

Léčivé prameny přitahovaly pozornost lidí odpradávna. Na konci 2. století př. n. l. založila pergamská dynastie Attalidů přímo nad travertinovými terasami lázeňské město Hierapolis. Termální voda nesloužila starověkým obyvatelům pouze ke koupání a rekreaci. Organizace UNESCO uvádí, že se v minerální vodě spolehlivě prala a sušila ovčí vlna, což z Hierapole vytvořilo významné centrum tehdejšího textilního průmyslu.

Hierapolis se postupně rozrostlo v honosnou antickou metropoli. Dodnes zde můžete obdivovat velkolepé zachovalé divadlo, rozsáhlé chrámy a především jednu z největších nekropolí v celé jihozápadní Anatolii, kde se podél starých cest táhnou tisíce kamenných sarkofágů a hrobek.

Když bělost málem pohřbil divoký turismus

V 70. a 80. letech minulého století čelilo Pamukkale obrovskému náporu bezohledného turismu. Přímo nad bílými terasami vyrostly betonové hotely, přes travertinové kaskády byla asfaltována silnice a tisíce návštěvníků se v botách volně brodily citlivými bazénky. Splaškové vody z hotelů navíc prameny kontaminovaly. Výsledek byl katastrofální: zářivý travertin zčernal, pokryl se řasami a vzácná bílá kůra se začala rozpadat.

Záchrana přišla až po zapsání na seznam UNESCO:

1. Demolice hotelů a silnice: Všechny soukromé hotely byly nekompromisně zbourány a silnice přes jihovýchodní terasy nadobro uzavřena.

2. Přísný vstup bez obuvi: Návštěvníci dnes smějí na vápencové plochy vstupovat pouze bosí a pohybovat se výhradně po úzce vyznačených trasách.

3. Řízený hydraulický systém: Termální voda je dnes rozváděna promyšleným systémem kanálů, které se střídavě uzavírají a otevírají. Část kanálů je zakrytá, aby se zabránilo růstu nežádoucích řas. Hydraulický systém navíc zásobuje zemědělskou půdu v údolí řeky Menderes až 70 km na severozápad.

Dnes je Pamukkale dokonalou ukázkou toho, že přísná regulace a ochrana přírody dokážou zachránit světové unikáty před jejich vlastním zničením.

Zdroje info: Autorka, https://whc.unesco.org/en/list/485/, https://www.iucn.org/resources/conservation-tool/pamukkale-hierapolis,

Náhledové foto: Pixabay