Jak fungují naše vnitřní hodiny, které nás budí i bez budíku
Zná to jistě každý z vás, ten zvláštní okamžik, kdy se ráno probudíte přesně minutu před budíkem, oči otevřené dokořán, jako by vás někdo jemně postrčil ze spánku. Tahle „přesnost“ není náhoda. Vaše tělo pravděpodobně reaguje na biologické hodiny, tedy vnitřní časovač, který řídí spánkové cykly, hormony i to, kdy se máte probudit. Jak tohle všechno funguje? Nejde o žádný časový spínač, ale o mnohem chytřejší a jemnější mechanismus, který běží ve vašem těle neustále.
Tělo reaguje na pravidelnost
Zaběhnutý rytmus si naše tělo podvědomě pamatuje, může za něj tzv. suprachiasmatické jádro. Suprachiasmatické jádro je nepatrná struktura o velikosti špendlíkové hlavičky, ale řídí čas v celém lidském těle. Právě ono rozhoduje, kdy se probudíme, kdy máme energii a kdy se nám začíná chtít spát.
Tzv. cirkadiánní rytmus rozděluje tak čas na práci i odpočinek. Naše tělo si prostě zvykne na zajeté koleje a neumí z nich vyjet ven. Když pak přijde čas, jakou jsou například dlouhé letní prázdniny, tělu chvíli trvá, než postupně zvolní.
Bílkovina PER ovlivňuje načasování
Je to jeden z hlavních „časových markerů“, podle kterých tělo pozná, kolik je biologicky hodin. Jak je ale možné, že se probudíme na čas? V těle se hromadí tzv. bílkovina PER. Hladina do večera stoupá a s časem. Potom hladina opět mírně klesá. Jakmile dosáhne nízkých hodnot, dá tělu znamení, že je čas opět vstát a fungovat.
Kromě toho, může za probouzení svítání, kterým se řídí řada generací už od nepaměti. První světlo na obloze aktivuje receptory v sítnici, které okamžitě posílají informaci do suprachiasmatického jádra, hlavních biologických hodin v mozku. Ty pak spustí ranní „probuzení“ těla. Snižují mimo jiné melatonin, zvyšují kortizol a připravují organismus postupně na bdělost. Moderní budík je tedy jen doplněk, skutečný signál přichází z oblohy.
Mozek hlídá čas
Pokud naučíte tělo vstávat i usínat na stejnou hodinu, není divu, že se to brzy dobře naučí. Harmonogram biologických hodin funguje v těchto případech na jedničku. U vstávání kromě toho funguje i podvědomý stres. Tělo vyplavuje hormon zvaný kortizol, který nedovolí upadnout do hlubokého spánku. Mozek tak podvědomě hlídá čas, kdy se máte vzbudit. Často se tedy stává, že se probudíte několikrát za noc a hodně vyčerpaní.
Co byste ale v každém případě dělat neměli?
Pokud se vzbudíte před zazvoněním budíku a rozhodnete se „ještě na chvíli“ dospat, je téměř jisté, že se po probuzení budete cítit mnohem více vyčerpaní. Tělo vám ranním probuzením dává jasný signál, že bylo připravené vstát. Hormonální systém už dávno nastartoval den, melatonin klesl a kortizol stoupl, mozek tak postupně přešel do jakési lehké fáze spánku. Když ale znovu usnete, spustíte tím jen další nový spánkový cyklus, který už s největší pravděpodobností nestihnete dokončit.
Zdroje informací: Autorka
https://www.ireceptar.cz/zdravi/proc-se-budime-pred-zazvonenim-budiku/
Náhledové foto: Pixabay
