Konopiště a pohnutý osud jeho nejslavnějšího obyvatele

Konopiště

Konopiště stojí na vyšším kopci s nádherným výhledem na okolní rybníky. První zmínka o blízkém městě Benešově pochází z roku 1219. Je známo, že zde stával minoritský klášter a přilehlá vesnice patřila pražskému biskupovi Tobiášovi z Benešova, který na nedalekém kopci vybudoval raně gotický hrad, a to asi kolem roku 1294.

Možná vám to v hodině dějepisu uniklo, ale zámek Konopiště byl sídlem rakouský arcivévody Františka Ferdinanda d’Este (1863-1914), který spolu s manželkou, hraběnkou Žofií rozenou Chotkovou, zastřelen v Sarajevu srbským nacionalistickým teroristou Gavrillem Principem. Právě tato událost byla spouštěcím faktorem Velké války, později zvané První světová. To je však jen zlomek pohnuté historie zámku Konopiště…

Foto: Pixabay

Milujete lovecké trofeje? Pak se vám na Konopišti jistě zalíbí…

Během své existence patřilo Konopiště několika známým šlechtickým rodinám a stalo se důležitým bodem při bojích mezi katolíky a husity. Přežilo bez úhony 18 měsíční obléhání a jeho obránci se vzdali jen kvůli nedostatku potravin. Na dnešní podobě zámku se podílelo několik přestaveb. Konopiště bylo rekonstruováno v pozdně gotické, renesanční, barokní i rokokové podobě. Dříve dokonce mívalo hned sedm věží a čtyři brány a nechybělo mu ani bytelné opevnění a vodní příkop.

I na Němce přišla řada

Současná podoba je novogotická z 18. století. Na počátku 20. století pak bylo k  zámku přistavěno ještě křídlo knihovny, jež dnes hostí mnohé zajímavé sbírky. Po první světové válce se stal zámek Konopiště majetkem československého státu. A během druhé světové války a německé okupace zde pobývala skupina jednotek SS, které byly součástí obrněné divize SS-Totenkopf (známí Corpse Skull). Navzdory tomu se v něm dodnes zachovalo mnoho originálních artefaktů a původního zámeckého vybavení, zejména po arcivévodovi a jeho rodině a rodině d’Este.

Náhledové foto: Pixabay

Zdroj: https://www.hrady.cz/zamek-konopiste/texty?tid=38139&pos=2000

Opravdu ráda cestuji - většinou s kompasem v ruce, ale občas i prstem po mapě. A o všechny zajímavosti, které na cestách potkám, se s vámi ráda podělím.