Na Třemšíně se potkává pravěk se středověkem. Vrch ukrývá pozůstatky gotického hradu i hradiska z doby bronzové

Co se vám vybaví, když se řekne Rožmitál pod Třemšínem? Možná to bude znamenitý učitel a hudební skladatel Jakub Jan Ryba, který sice není rožmitálským rodákem, ale stejně ho proslavil. Nebo každoroční Slavnost královny Johanky konaná na začátku léta či Velký jarmark lidových řemesel, kterým ve městě zahajují advent. Nás ale bude nyní zajímat hlavně onen Třemšín, po kterém má Rožmitál své jméno. Je to totiž nejen nejvyšší bod jižních Brd, ale také se tam nachází zbytky zaniklého stejnojmenného hradu.

Rožmitál pod Třemšínem

Dominantou města je kostel Povýšení svatého Kříže, jenž se nachází ve Starém Rožmitále, kde bylo původní osídlení. Založení kostela je datované do let 1230 až 1240. V 17. století původně gotická stavba získala barokní podobu. V kostele se stále nacházejí původní barokní varhany z roku 1750, na které hrával Jakub Jan Ryba i svou Českou mši vánoční.

V Rožmitále pod Třemšínem se nachází i zámek, původně gotický hrad Rosenthal, který byl v 16. století přestavěn na renesanční zámek. Právě okolo něho vzniklo nové město. Není právě v nejlepší stavu, protože doplatil na zestátnění v roce 1948, kdy v něm byly zřízeny byty pro zaměstnance Československých státních lesů. V současné době se o něho stará spolek Rožmitálský zámek, který ho během letní sezóny od května do září v sobotu a v neděli v čase od 10:00 do 13:00 hodin zpřístupňuje veřejnosti v rámci komentovaných prohlídek.

Podle pověsti vede ze zámku tajná podzemní chodba až na vrch Třemšín. Je-li to pravda, musela by být dlouhá téměř 9 kilometrů. V takové vzdálenosti se totiž vrch nachází.

Třemšín – hrad a hradisko

Pokud byste chtěli pěšky vydat z Rožmitálu na Třemšín, tak by vaše kroky vedly po Svatojakubské trase s celkovým převýšením 319 metrů. Sledovali byste červenou turistickou značku. Po ní byste po dvou a půl hodinách došli až na vrch Třemšín, respektive ke kapli u rozcestníku. Cestou byste narazili na několik odpočinkových míst i studánku Kobylí hlava. Kapli Proměnění Páně nechal na Třemšíně v roce 1771 postavit lesmistr Josef Eustach Kračmer. Kousek od ní je vyhlídkové místo do kraje a turistický přístřešek.

TIP: Když panuje strach, rozum jde stranou

Jestliže se budete chtít podívat na zbytky hradu Třemšín, tak se od kaple dáte po žluté trase. Po ujití asi 167 metrů byste měli být na místě. Z hradu se ale toho mnoho do dnešních dnů nedochovalo – jen trochu toho kamenného opevnění. Důležitější než zmíněné kameny je ale duch tohoto místa. Předtím, než tu byl ve 13. století vybudován hrad, stávalo zde hradiště z doby pozdně bronzové, ze kterého je dosud patrný vnitřní a vnější obloukovitý val z nasucho kladených kamenů.

Pěkné výhledy do okolí

Hrad Třemšín si nechal postavit Beneš z Třemšína, jenž pocházel z rozrodu Buziců. Jeho rod vlastnil hrad do poloviny 15. století, kdy byl opuštěný a zanechán svému osudu. Příroda prakticky celý hrad pohltila, takže k obdivování tu mnoho není. Potěšit se více než pohledem na historické kamení můžete raději výhledem do okolní krajiny, který stojí za to. A je odměnou za cestu, kterou jste sem museli absolvovat. V 19. století tu stávala rozhledna, leč už na ni zde nenarazíte.

Jestliže by se vám na vrch Třemšín nechtělo šlapat až z Rožmitálu, tak si cestu můžete zkrátit přesunem do obce Hutě pod Třemšínem, odkud je to na hrad asi 4,5 kilometru. Asi 300 metrů od kaple Proměnění Páně se nachází partyzánský bunkr. Tak ho také můžete jít omrknout.

A víte vůbec, odkud vzal Třemšín své jméno? Od střemchy, která tu rostla, což je druh rodu slivoň. Její plody se kvůli trpké chuti pro přímou konzumaci moc nehodí, využívají se ale jako přísada do marmelád nebo kompotů. Kůra a semena střemchy obsahují amygdalin, po němž hrozí otrava kyanovodíkem, který vzniká z amygdalinu štěpením glukózy.

Zdroj: autorka, mapy.com, hrady-zriceniny.cz, brdyapodbrdsko.cz

Náhledové foto: Kaple Proměnění Páně na Třemšíně. Huhulenik, CC BY 3.0, přes Wikimedia Commons