Pestrá historie zpětného zrcátka – to první bylo kabelkové a za jeho vynálezem stála známá průkopnice

Dokud ještě neexistovala, museli se milovníci bezpečné jízdy jednoduše ohlížet přes rameno. Ovšem jejich počátky nebyly právě jednoduché. Jak vlastně na svět přišla zpětná zrcátka na automobilech a co s tím vším mají společného ženy a jejich kabelky?

Psal se rok 1906 a v oblibě byly nejrůznější technické časopisy a právě v jednom z nich se objevil „nápad.“ Instalování obyčejného zrcátka vám může pomoci z bezpečností – hlásal do světa jeden redaktor. Trvalo však dlouho, než byly jeho výzvy vyslyšeny.

Kdo byl vlastně prvním uživatelem zpětného zrcátka a kdy se to stalo?

Traduje se, že šlo o závodníka Raye Harrouna. Ten si podobnou vychytávku vyrobil v roce 1911, a to ku příležitosti prvního závodu na 500 mil pořádaného v Indianapolis. Legenda je to opravdu moc pěkná, protože Ray celý závod nakonec dokonce vyhrál. Ovšem díky zrcátku to prý rozhodně nebylo. Mělo se totiž během jízdy chvět tak, že v něm bylo nemožné cokoliv rozeznat. Tolik tedy k legendě.

Foto: Novoklimov / Creative Commons / CC0 License,https://commons.wikimedia.org/wiki/File:%D0%93%D0%90%D0%97-22_GAZ-22_OLD_CAR_LAND.jpg

První zpětná zrcátka vypadala docela jinak než dnes

Píše se rok 1909 a trh zaplavuje kniha The Woman and the Car od známé britské závodnice a velmi schopné průkopnice automobilismu. Jmenovala se Dorothy Levitt a právě ona už dva roky před Rayem Harrounem začala ženám doporučovat, aby při řízení neváhaly vytahovat ze své kabelky zrcátko a kontrolovat s ním, co se děje za vozem.

Nedá se samozřejmě mluvit o nějaké technologické vychytávce, nicméně účel to rozhodně plnilo. A první patent na tento dnes již důvěrně známý předmět? Ten vznikl až v roce 1921 a podle něj se zpětná zrcátka vyrábí dodnes.

Náhledové foto: Sgerbic / Creative Commons / CC0 License, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:John_Steinbeck_Museum_old_car.jpg

Zdroj: Garaz.cz/clanek/jak-si-spravne-v-aute-nastavit-zpetna-zrcatka-21005784

Opravdu ráda cestuji - většinou s kompasem v ruce, ale občas i prstem po mapě. A o všechny zajímavosti, které na cestách potkám, se s vámi ráda podělím.