Petr Vok nikoho neoklamal. Jeho hrobka ale více než sto let mátla badatele

Petr Vok nikoho neoklamal. Jeho hrobka ale více než sto let mátla badatele. Když v prosinci 1902 poprvé pronikli lidé do dávno hledané rožmberské hrobky ve vyšebrodském klášteře, čekalo je pořádné překvapení. Na jedné z cínových rakví dokázali přečíst jméno Petr Vok. Jenže samotný nález jim neseděl. Prostor byl totiž až podezřele malý. Kam se tedy poděli všichni Rožmberkové, o nichž historické prameny hovořily?

Právě tady začala záhada, která vydržela další desetiletí.

Legenda slibovala velkolepou síň

Rožmberská hrobka sloužila jako rodová nekropole po několik staletí. Po smrti Petra Voka v roce 1611 měla být hrobka zaplněná a vstup do ní byl zavaleno kamenem. Postupně se zapomnělo, kde přesně se nachází.

Mezitím ovšem vznikaly nejrůznější historky. Nejznámější zachytil barokní historik Bohuslav Balbín. Podle této pověsti Rožmberkové po smrti neleželi v rakvích, ale seděli kolem kulatého stolu jako při sněmu. Zní to nádherně, jenže realita po otevření krypty v roce 1902 vypadala úplně jinak.

Badatelé tehdy objevili malou komoru se dvěma cínovými sarkofágy a pozůstatky dalších dřevěných rakví. Na jedné z cínových rakví bylo možné přečíst jméno Petra Voka. Přesto nikdo nedokázal pochopit, jak se do tak stísněného prostoru mohly vejít ostatky desítek členů mocného rodu.

Ani minisonda záhadu nevyřešila

Pochybnosti nezmizely ani o více než sto let později. V roce 2009 se badatelé do hrobky podívali pomocí minisondy a zjistili, že prostor je skutečně příliš malý. Historické záznamy přitom dokládaly pohřby 38 dalších členů rodu. Vypadalo to tedy, jako by někde byla chyba.

Rozhodnutí přinesl až další průzkum v roce 2011. Badatelé tentokrát nezkoumali jen to, co bylo vidět, ale zamířili hluboko pod současné dno. Vrt se dostal až 1,7 metru pod podlahu. Ve vzorcích se objevily zbytky zetlelého dřeva, kameny a především výrazně zvýšené množství fosfátů. Jejich koncentrace odpovídala hodnotám, které se nacházejí v sedimentech z pohřebišť. (Jeskyne.cz)

A najednou do sebe všechno začalo zapadat.

Foto: Pixabay

Hrobka byla hlubší, než se zdálo

Původní pohřební prostor byl podle výsledků průzkumu výrazně hlubší. Po zaplnění rakvemi byl postupně zasypáván a nad staršími pohřby vznikala nová úroveň. To, co v roce 1902 vypadalo jako příliš malá hrobka, tedy nebyla falešná krypta ani důkaz nějakého podvodu. Skrývala další prostor pod tehdejším dnem.

Moderní technika navíc umožnila nahlédnout dovnitř bez klasického otevření hrobky. Kamera zachytila například masivní zlatý prsten na víku Vokova sarkofágu. Pozdější průzkum v roce 2021 pomohl potvrdit, že šperk vypadl z vedlejší dřevěné rakve, kterou badatelé spojují s Vokovou manželkou Kateřinou z Ludanic.

Právě tady se příběh obrací naruby. Žádní Rožmberkové sedící kolem kulatého stolu. Žádná rafinovaně naaranžovaná falešná hrobka. A hlavně žádný důkaz, že by Petr Vok nebo někdo z jeho okolí připravil záměrný podvod.

Záhada nakonec nespočívala v tom, že by někdo návštěvníky hrobky oklamal. Oklamala je jejich vlastní představa o tom, jak má vypadat pohřební komora jednoho z nejmocnějších českých rodů. A možná právě proto dokázala rožmberská krypta badatele mást tak dlouho.

Nové informace a kontrolní zdroje

Správa jeskyní ČR: Průzkum rožmberské hrobky ve Vyšším Brodě v roce 2011

Správa jeskyní ČR: Záhada cínového sarkofágu a prsten Kateřiny z Ludanic

ČT24: V rožmberské hrobce se našel snubní prsten Petra Voka a Kateřiny z Ludanic

Český rozhlas: Petr Vok odpočívá ve vyšebrodské hrobce vedle Kateřiny

Náhledové foto: Pixabay