Plzeňské Benátky, které radní raději zasypali: Proč slavná Mlýnská strouha musela ustoupit byznysu
Plzeňské Benátky, které radní raději zasypali: Proč slavná Mlýnská strouha musela ustoupit byznysu. Když se dneska procházíte centrem západočeské metropole, kolem hotelu Marriott nebo Štruncovými sady, pravděpodobně vás ani nenapadne, jaká neuvěřitelná historie se vám nachází pod nohama.
Tohle místo má prostě obrovské kouzlo, ale ruku na srdce, tohle vám v dějepise neřekli. Před sto lety byste si totiž na stejném místě nepřipadali jako v moderním parku, ale spíš jako v romantických italských Benátkách. Plzeňské Benátky, jak se této oblasti trefně přezdívalo, byly vyhlášenou chloubou města. Jenže pak přišla dravá dvacátá léta minulého století, touha po rychlém zisku, a unikátní vodní kanál plný života v mžiku oka zmizel z mapy. Radní ho nechali bez milosti zavézt hlínou.
Kde se v Plzni vzaly gondoly? Když městem protékala romantická Mlýnská strouha
Celý tenhle příběh se točí kolem ramene řeky Radbuzy, kterému místní neřekli jinak než Mlýnská strouha. Voda se tu líně klikatila přímo pod městskými hradbami a Pražským předměstím. Byla to neskutečná idylka. Nad hladinou se klenulo několik malebných dřevěných mostů a lidé se sem chodili mačkat na rande, krmit kachny nebo se prostě jen kochat tím, jak se historické baráky zrcadlí na vodní hladině. Dokonce tu fungovala i půjčovna loděk, takže kdo chtěl udělat na svou milou dojem, vzal ji na plavbu po plzeňských kanálech.
Skutečnou historickou raritou, která jako zázrakem přežila dodnes, je kamenný Pražský most z roku 1520. Tenhle stavební veterán pamatuje ještě krále a hromadu válek. Kousek od něj stávala masivní hradební bašta Panský jez a strouha sloužila jako klíčová tepna města. Poháněla totiž zdejší mlýny a zásobovala obyvatele vodou. Byla to zkrátka oáza klidu uprostřed rodícího se průmyslového města.
Foto: Pixabay
TIP: Nenechte se zaskočit nekalými praktikami obchodů, v právu jste vždy vy. Ozvěte se.
Když má přednost moderní elektrárna: Jak Plzeňáci přišli o svou vodní duši
Jenže ve 20. letech 20. století dostali tehdejší páni konšelé na radnici velkolepý nápad, že je potřeba všechno zregulovat, zmodernizovat a hlavně zpeněžit. Oficiálně sice tvrdili, že se jim nelíbí občasný zápach a stojatá voda v korytě, ale skutečný důvod byl mnohem prostší. Město nutně potřebovalo nahnat co nejvíc vody do hlavního koryta Radbuzy, aby měla nová městská elektrárna dostatečný výkon a sypala peníze do městské kasy.
Místní Plzeňáci tehdy zrovna dvakrát nejásali, strhla se vlna demonstrací a lidé naříkali, že přicházejí o ten nejkrásnější kout města. Bylo to ale houby platné. V roce 1923 se do koryta začala sypat první tatrovka hlíny a suti a plzeňské Benátky nadobro zmizely pod zemí. Na jejich místě sice vyrostl městský park, ale ta pravá vodní duše byla pryč. Naštěstí tohle místo minula poválečná divoká vlna stavby paneláků, které by takový unikátní prostor zabetonovaly na věky věků.
Velkolepá obnova a návrat vody: Jak vypadá Park roku dnes?
Desítky let byla Mlýnská strouha vyschlá, v 70. letech tudy akorát necitlivě natáhli horkovody a zdálo se, že romantická historie je definitivně u konce. Jenže mezi lety 2008 a 2010 se město rozhodlo pro obrovskou revitalizaci. Architekti Wilhelmová a Damec udělali kus fantastické, poctivé práce. Vybudovali zde umělé jezírko, obnovili zeleň a vrátili vodu přesně tam, kam historicky patří.
Tenhle parádní projekt byl dokonce po zásluze vyhlášen Parkem roku 2010. Pokud máte chvíli čas, udělejte si sem výlet. Dnes je to zase to úžasné, živé místo, kde lidé s oblibou vysedávají v trávě, relaxují a sledují třpytící se hladinu. Je to jasný důkaz toho, že přírodu sice můžete na chvíli zkrotit a schovat pod zem, ale ona si svou cestu zpátky nakonec stejně vždycky najde.
Co říkáte na tehdejší rozhodnutí radních? Myslíte si, že ekonomický zisk a pokrok omlouvají zničení takového historického unikátu, nebo byste tehdy hlasovali spíše pro zachování romantických kanálů?
Zdroje info: Autorka,
https://www.plzen.eu/
https://www.historickaplzen.cz/
https://www.propamatky.info/
Náhledové foto: Pixabay.
Opravdu ráda cestuji - většinou s kompasem v ruce, ale občas i prstem po mapě. A o všechny zajímavosti, které na cestách potkám, se s vámi ráda podělím.
