Přerod Hagia Sofie na mešitu lze vidět i pozitivně

„Moře přivádí moje myšlenky trochu dál, do Istanbulu. Přemýšlím o Hagia Sofia a jsem velice zarmoucen,“ řekla na adresu přeměny chrámu Hagia Sofia na mešitu hlava katolické církve papež František (vlastním jménem Jorge Mario Bergoglio).

A protože má v našich zemích křesťanství jako takové velkou tradici, tak jsme se jeho myšlenky přichytili. Ovšem na celou věc lze nahlížet i z tak trochu jiného úhlu pohledu. Určitě není nutné přilévat olej do ohně fámám, které hlásají, že do mešity již nebude umožněn vstup návštěvníkům apod.

Jak je to s mešitami ve světě

Koneckonců, stačí se podívat na jiné podobné stavby na planetě. Do naprosté většiny z nich turisté mohou. Musí si jen pohlídat vhodné oblečení a hodiny modliteb (což bývá problém jen u mešit, kde svátostní obřady probíhají 5x denně). Někde bývají ještě při vstupu omezeny ženy, což však bývá spíše výjimkou.

Zdroj obrázku: Pixabay.com

A Hagia Sofia na tom bude podobně. Turecko není tak fanatickou zemí, aby připravilo zahraniční návštěvníky o jeden ze svých největších pokladů (a samozřejmě i největších lákadel).

Chrám byly postaveny pro bohoslužby

Dnes je velmi moderní proměňovat staré kostely na obytné domy, muzea, galerie apod. Ovšem i když jde často o zajímavé architektonické počiny, při bližším pohledu jde spíše o smutný pohled. Připomínají obnažené mumie starých Egypťanů. Koneckonců, ty zamýšlely doživotně spočinout ve svých zdobených sarkofázích a místo toho se teď vystavují očím zvědavých návštěvníků, a to mnohdy i bez všech těch obinadel. A chrámy a kostely? Ty byly určeny pro davy nadšených věřících a ne jako studené stavby, zažívající jen odlesk své bývalé slávy.

A přesně takhle je možné nahlížet i na Hagia Sofii. Konečně slouží účelu, pro který byla postavena. I když trochu jinému náboženství. Je to opravdu tak špatné, jak se všude tvrdí?

Zdroj náhledového obrázku: Pixabay.com