Procházka u Plzně odhaluje neuvěřitelný úkaz: Na svahu nad Berounkou kvetou druhy, které tu nemají co dělat

Procházka u Plzně odhaluje neuvěřitelný úkaz: Na svahu nad Berounkou kvetou druhy, které tu nemají co dělat. Když vyrazíte v parném červnu z plzeňské Bílé Hory po naučné stezce směrem k Malochově skalce, po pár minutách chůze vám začne připadat, že jste se omylem prorvali červí dírou rovnou na vyprahlý jih Evropy.

Strmý skalnatý svah, rozpálené kamení pod nohama, ve vzduchu vůně divokých bylinek a horký vítr stoupající z hlubokého kaňonu řeky Berounky. Zkrátka botanický zázrak uprostřed západních Čech, kde by takové prostředí čekal málokdo!

Unikátní mikroklima aneb Tropická oáza kousek od Plzně

Jak je možné, že na dohled od pivní metropole rostou druhy zvyklé na pořádné chlapské horko? Kouzlo spočívá v namíchaném koktejlu geologie a orientace svahu. Jižní skalní stěny fungují jako gigantické přírodní topení – přes den nasají sluneční žár a vytvářejí suché mikroklima, které připomíná nefalšované jihomoravské či středomořské stepi.

Jen o pár metrů dál, hned za hranou kopce ve stínu dubů a habrů, přitom panuje chladivý lesní klídek. Na pár metrech čtverečních tak vedle sebe vegetují rostliny, které by se jinde v kraji ani nepotkaly. Přímo na skalních římsách tvoří trsy vzácná pěchava vápnomilná, na suchých travnatých svazích září bělozářka liliovitá i bělozářka větevnatá a z rozvolněných borových hájů vystrkuje rohy nádherná lilie zlatohlavá.

Učitel s botanizační krabicí a 25 tisíc úlovků

Za tím, že dnes o této botanické perle vůbec víme, stojí neuvěřitelná vášeň jednoho plzeňského kantora. František Maloch se narodil v roce 1862 a botanikou doslova dýchal. Od roku 1896 procházel křížem krážem západní Čechy s botanizační krabicí na zádech, sbíral vzorky a vše precizně zapisoval. Během sedmnácti let mravenčí práce zmapoval kompletní regionální květenu a zanechal po sobě úctyhodných 25 tisíc herbářových položek.

Tip:  V Klimkovicích totiž mají vodu, která pamatuje pravěké moře.

Foto: Pixabay

Právě Maloch jako první systematicky popsal teplomilnou vegetaci na skalách nad Berounkou. V odborných herbářích v Praze, Brně i Plzni dodnes odpočívají jeho vlastnoručně nasbírané a popsané lisované rostlinky pěchavy z let 1896 až 1901. Nejde tedy o žádné báchorky u piva, ale o hmatatelné důkazy, které si moderní vědci mohou kdykoliv prohlédnout pod lupou.

Místo pro dokonalý víkendový výšlap

Dnes je Malochova skalka chráněná jako přírodní památka a rozhodně stojí za návštěvu. Prochází tudy devítikilometrová naučná stezka Po stopách Františka Malocha, která startuje na konečné autobusu na Bílé Hoře a končí v Druztové u zříceniny hradu Věžka.

Cesta vede půvabným terénem přímo nad řekou. Místy sice budete muset zabrat do kopce a vyplatí se mít pevné boty, ale odměnou vám budou nádherné výhledy do hlubokého údolí Berounky. Nejlepší čas pro návštěvu je pozdní jaro nebo začátek léta, kdy je skalní květena v plném květu a svah hraje všemi barvami.

Zdroje info: https://www.plzen.eu/turista/zajimava-mista/priroda-v-plzni/malochova-skalka/ https://www.nature.cz/ https://www.zcm.cz/

Náhledové foto: Public Domain Pictures