První dojmy: Egypt v Praze a Sluneční králové

Národní muzeum už hostilo hodně výstav o historii starého Egypta, ovšem ta s názvem Sluneční králové je opravdu výjimečná. A to zejména co do rozsahu exponátů, které uvidíte.

Jde o samé originály, zapůjčené z mnoha muzeí. Berlín, Lipsko, Frankfurt nad Mohanem, Hannover, Heidelberg… Ale také Egyptské muzeum v Káhiře a Velké egyptské muzeum v Gíze. Množství exponátů je ohromující, stejně jako cesta, kterou musely urazit. A to v době, kdy koronavirus právě mezinárodním stykům nepřeje a Egypt se stále ještě vzpamatovává ze skandálu okolo Zahi Hawasse (nehodnotíme, to necháme na milých čtenářích) a odmítá půjčovat prakticky cokoliv kamkoliv.

Zdroj obrázku: OAJŠ

Výstava vás přenese přímo do Abúsíru

Pokud se okolo egyptologie jen malinko pohybujete, pak určitě víte, že naši odborníci působí v abúsírské nekropoli téměř 60 let. A za tu dobu si na své konto připsali řadu významných objevů. Jmenovat můžeme hrobky princezen Chekeretnebtej a Šeretnebtej, hrobku písaře Nefera, hrob mudrce Kairese a mnohé další.

Zdroj obrázku: OAJŠ

A Sluneční králové vám od každého přinesou trošku. K vidění jsou exponáty z doby 3. až 1. tisíciletí před naším letopočtem, z nichž mnohé se pravděpodobně podívaly do zahraničí naposledy. Po ukončení výstavy budou totiž přemístěny do nového Velkého egyptského muzea, jež právě vyrůstá na okraji gízské plošiny

300 exponátů v nádherných kulisách

K vidění je vše – pohřební výbava princezny Chekeretnebtej, slavná socha faraona Raneferefa, tvář Ptahšepsese… A 300 dalších artefaktů, které blíže nebudeme prozrazovat, abychom vás nepřipravili o překvapení.

Zdroj obrázku: OAJŠ

Výstava je v zásadě rozdělena do dvou bloků. Ten první vás uvede přímo do Abúsíru s panoramatem jeho nádherných pyramid a bludištěm stezek s rozličnými archeologickými objevy. Většina exponátů je ve vitrinách k vidění ze všech stran. A nechybí ani skutečné rakve s mumiemi, u nichž je tlačenice vždycky největší.

Druhá velká místnost představuje model slunečního chrámu včetně nápaditých projekcí a samozřejmě mnoha artefaktů. Shlédnout můžete třeba i hraný příběh z legendárního Westcarova papyru (a ano, i papyrus samotný). A různých filmů a dokumentů je tu více. Rozhodně stojí za to. A nejméně jeden pro vás bude jistě překvapením.

Zdroj obrázku: OAJŠ

Ale to není vše. Určitě projděte každé zákoutí a každý byť sebezastřčenější roh. Všude na vás totiž něco čeká. Zpomalte a připravte se na to, že tu strávíte nejméně hodinu. A dost možná i více.

Měli byste vědět: Pozitivně kvitujeme také to, že byl na výstavě alespoň prostřednictvím fotografie vzpomenut nedávno zesnulý egyptolog Břetislav Vachala (68).

Zdroj obrázku: OAJŠ

Do národního muzea za Slunečními králi

Výstavu najdete ve staré budově Národního muzea. Připravte se na to, že ve vnitřních prostorách je nutné nosit roušky, ale klimatizace je velmi dobrá, takže to není žádný problém. Doporučujeme zakoupení on-line vstupenek (platí cca měsíc), vyhnete se tak dlouhé frontě u pokladen. Nicméně na výstavě si přesto počkáte, dovnitř je totiž vpouštěn jen omezený počet návštěvníků a to podle vzorce „kolik lidí ven, tolik lidí dovnitř.“

Výstava je přístupná i těm, kteří toho o starém Egyptě moc nevědí, ale chtěli by nasát trochu té historie. Možná budete tápat v odbornějším názvosloví (máme na mysli výrazy typu vešebt nebo fajáns), ale kdo chce, vysvětlení vždy najde na informačních tabulích. Výstava začala 31. srpna a potrvá až do 7. února, Což je mimochodem o dva měsíce déle, než byl domluveno původně. Na prozkoumání krás starověkého Egypta máte tedy v Praze dostatek času.

Zdroj náhledového obrázku: OAJŠ