U Mariánských Lázní je místo, kde země smrdí po zkažených vejcích. Smraďoch ukazuje, co se děje hluboko pod povrchem

U Mariánských Lázní je místo, kde země smrdí po zkažených vejcích. Smraďoch ukazuje, co se děje hluboko pod povrchem. Stačí vystoupit z auta a člověk pochopí, proč dostala přírodní rezervace nad Mariánskými Lázněmi tak neobvyklé jméno. Z lesa se line zápach připomínající zkažená vejce a mezi rašelinou se ozývá bublání. Smraďoch ale není žádná turistická atrakce vytvořená pro pobavení návštěvníků. Jde o skutečný geologický fenomén, který souvisí s plyny unikajícími z hlubších vrstev země.

Zápach není náhoda. Může za něj sirovodík

Smraďoch leží na tektonickém zlomu a patří k místům, kde jsou dodnes patrné dozvuky dávné sopečné činnosti západních Čech. Ze země zde uniká především oxid uhličitý společně se sirovodíkem. Právě druhý jmenovaný plyn je zodpovědný za typický zápach, který ucítíte dřív, než dorazíte k mofetovým vývěrům.

Oxid uhličitý je navíc těžší než vzduch a může se hromadit při zemi v prohlubních. Proto má návštěvník zůstat na vyznačené trase a nevydávat se do okolního terénu. Dřevěný chodník tedy chrání nejen vzácné rašeliniště, ale zároveň vede návštěvníky bezpečně kolem nejzajímavějších míst.

Mrtví hraboši nejsou strašidelná legenda

Oficiální turistické materiály Mariánských Lázní skutečně zmiňují vybělené lebky drobných savců a ptáků i mrtvý hmyz v okolí plynových vývěrů. Právě vysoká koncentrace oxidu uhličitého u země může být pro malé živočichy nebezpečná. Na první pohled proto může Smraďoch působit skoro jako kulisa z hororu.

Nejzajímavější jsou ale samotné mofety. V některých místech voda v rašeliništi bublá, protože jí procházejí plyny vystupující z podzemí. Návštěvníci přitom nemusí absolvovat žádnou dlouhou túru. Naučná stezka měří podle AOPK 200 metrů a prohlídka zabere přibližně půl hodiny.

Na jeden krátký výlet až překvapivě vzácná příroda

Smraďoch je přírodní rezervací od roku 1968 a aktuální evidence ochrany přírody uvádí její rozlohu 11,1411 hektaru. Chráněna jsou zde drobná lesní vrchovištní rašeliniště s mofetovými poli.

Na rašeliništi rostou mimo jiné rosnatka okrouhlolistá a tučnice obecná, tedy masožravé rostliny, které si s nedostatkem živin pomáhají lapáním drobného hmyzu. Najdete zde také klikvu bahenní, šichu černou nebo prhu arniku.

A právě tady je Smraďoch zajímavější než obyčejná krátká procházka lesem. Na pár desítkách metrů uvidíte rašeliniště, mofety, bublající jezírko i rostliny, které byste čekali spíš někde v mnohem odlehlejší krajině.

Foto: Wikimedia Commnons, Pastorius, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Soos_Cisarsky_pramen.jpg#/media/File:Soos_Cisarsky_pramen.jpg

Po zápachu přijde minerálka

Výlet lze snadno prodloužit. AOPK doporučuje pokračovat zhruba 700 metrů po značené trase k Farské kyselce. U ní si můžete dát přesně to, co Smraďochu chybí: místo sirného zápachu příjemně osvěžující minerální pramen.

A kontrast je skutečně působivý. V Mariánských Lázních jste jen několik kilometrů od elegantních kolonád a lázeňských pramenů, přesto můžete během krátké procházky narazit na místo, kde země syčí, voda bublá a vzduch rozhodně nevoní po růžích.

Zdroje info: Autorka, AOPK ČR – Naučná stezka Smraďoch, ISOP – Smraďoch, přírodní rezervace, Mariánské Lázně – Smraďoch, UNESCO – The Great Spa Towns of Europe

Náhledové foto: Wikimedia Commnons, Pastorius, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Soos_Cisarsky_pramen.jpg#/media/File:Soos_Cisarsky_pramen.jpg