Vítejte v Baarle-Hertog: Jak se žije v obci, kde překročíte státní hranici i cestou z kuchyně do jídelny

Kdo bydlí v Baarle-Hertog, může denně zažívat poněkud nevšední situaci. Ranní kávu ke snídani si uvaří v Nizozemsku, sedne si s ní ke stolu v jídelně, která se ale nachází v Belgii. Při odchodu z bytu překročí státní hranici přímo na prahu svého bytu. Opravdu nejde o žádnou metaforu, ale o skutečnost. Vítejte v Baarle, nejkurióznější obci v Evropské unii.

Jak si šlechticové měnili pozemky

Vlámská obec Baarle-Hertog je malá, žije v ní jen okolo 3 000 obyvatel. Nachází se v belgické provincii Antverpy asi 124 kilometrů od Amsterdamu. Její součástí je několik belgických exkláv, které jsou obklopené nizozemskou provincií Severní Brabantsko, respektive nizozemskou obcí Baarle-Nassau.

Hranice mezi oběma zeměmi byla totiž dána středověkými smlouvami, dohodami a výměnou pozemků mezi šlechtici. Jakýs takýs pořádek v tom udělala Maastrichtská smlouva z roku 1843, která stanovila, které území patří Belgii a které Nizozemsku. Zjednodušení pak přišlo s Evropskou unií v 90. letech minulého století.

TIP: Marocká mešita Hassana II. je přístupná i nemuslimským turistům

Hranici mezi oběma vesnicemi, Baarle-Hertog a Baarle-Nassau, nehlídají žádné závory ani celníci. O tom, v jaké zemi se zrovna nacházíte, informují pouze bílé křížky a písmena B nebo NL, jež jsou vyznačena na chodnících, dlažbě a na silnicích.

V obou obcích dochází ke kuriózním situacím

Stává se třeba, některé domy jsou rozděleny mezi obě země nebo že hranice protíná kavárnu přesně na polovinu. Pochopitelně to například v minulosti znamenalo, že belgická půlka kavárny se řídila belgickými zákony a nizozemská půlka těmi nizozemskými. Pokud restaurace v Nizozemí musely zavírat dříve než v Belgii, pro návštěvníky takové dělené kavárny to znamenalo, že museli přejít ke stolům, které byly na belgické straně.

Státní příslušnost každé budovy, povinnost platit daně i místní příslušnost k úřadům se řídí pouze tím, ve které zemi se nachází hlavní vchod. Jestliže hraniční čára dělí dům napůl, tak dokonce rozhoduje poloha kliky a zámku dveří. Čísla popisná na domech mají nizozemskou nebo belgickou vlaječku. Někdy majitelé domů kvůli výhodnějším stavebním předpisům nebo daním zazdili starý hlavní vchod a probourali nové dveře o metr dále v sousedním státě.

Sousedská pospolitost a pohoda

Přestože jsou obce obce Baarle-Hertog a Baarle-Nassau každá v jiném státě, tak tu panuje sousedská pohoda. Mají tu dvě radnice, dvě policejní stanice, dva kostely, ale také společné instituce a obě samosprávy spolupracují například při řešení infrastruktury, kultury či bezpečnosti.

Místní se na svůj domov dívají s humorem a považují ho za velmi originální místo pro život. Zajímavý je i pro turisty, kterým stačí vydat se na procházku a přecházet přitom z Belgie do Nizozemska. Existuje tu i oficiální turistická trasa, která návštěvníky provede okolo jednotlivých enkláv. Měří asi 7 kilometrů. Lze si dokonce pořídit enklávový pas a sbírat do něho razítka za návštěvu.

Zdroj: autorka, https://www.amusingplanet.com/2012/11/the-curious-case-of-baarle-nassau-and.html

Náhledové foto: Gargarapalvin, CC BY-SA 4.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0>, via Wikimedia Commons