Vojenský prostor Libavá už není tajný – bez skautů by však ničím nezaujal

Ještě nedávno sem mohli vstoupit pouze muži a ženy v zelených uniformách. Ovšem to už teď naštěstí není pravda. Jde však teprve o čtyři roky, vojenský prostor Libavá byl totiž zpřístupněn teprve v roce 2016.

A co tu na vás čeká? Z těch největších zajímavostí lze určitě jmenovat poutní místo – kostel svaté Anny a svatého Jakuba Většího, Město Libavá, Libavá poutní kostel a další. Váš výlet na Libavou tak bude rozhodně zajímavý.

Autem nebo pěšky? Obojí je možné

Tento ještě donedávna „tajný“ kousek republiky najdeme severovýchodně od Olomouce. A není to tak dlouho, co se město Libavá stalo zcela „obyčejným“, bez jakýchkoliv omezení.

Pokud se dorazíte, měli byste vědět, že nedaleko něj – ve  Staré Vodě –  stával dříve krásný klášter. Dnes tu na vás čeká „jen“ poutní kostel svaté Anny a svatého Jakuba Většího. Ovšem stále tu narazíte i na funkční větrný mlýn a další zajímavosti.

Zdroj obrázku: commons.wikimedia.org

Kostel sám o sobě jen velmi dobrým orientačním bodem v krajině, takže bloudit určitě nebudete. A není bez zajímavosti, že piaristický klášter byl dříve velmi významným místem našeho území. Koneckonců, studoval tu třeba i  Jan Evangelista Purkyně.

Když si vesnici zaberou vojáci

Na celé oblasti se nejvíce podepsal odsun německého obyvatelstva v roce 1946, a i když se místní úřady dušovaly, že vše bude jak dřív, poslední mše byla v kostele odsloužena už o tři roky později. Byl rozhodnuto o začlenění obce do vojenského prostoru Libavá. Všechny významné památky byly dovezeny a z vesnice se stala doslova střelnice.

Když se sem civilní obyvatelstvo mohlo v roce 1990, našlo mnohde je ruiny. A Stará Voda nebyla výjimkou. Za krásný kostel, který tu dnes můžeme vidět, totiž vděčíme mezinárodnímu skautskému projektu „Obnova Staré Vody“. To, co tu dnes vidíte, je výsledek dobrovolnické práce a nikoli jednání úřadů. Přesto jsou tu však na mnohem místech známky sovětské okupace dodnes patrné.

Zdroj náhledového obrázku: commons.wikimedia.org

Opravdu ráda cestuji - většinou s kompasem v ruce, ale občas i prstem po mapě. A o všechny zajímavosti, které na cestách potkám, se s vámi ráda podělím.