Zázrak v peci aneb Jak bavlněná krajka proměnila hrudku hlíny v poklad z babiččiny vitríny, za který sběratelé platí tisíce

Zázrak v peci aneb Jak bavlněná krajka proměnila hrudku hlíny v poklad z babiččiny vitríny, za který sběratelé platí tisíce. Možná si při vzpomínce na babiččin obývák vybavíte prosklený sekretář plný skleniček, do kterých se nikdy nic nenalévalo, a křehkých sošek, na které se nesmělo ani dýchat.

Mezi všemi těmi baletkami a galantními párečky měly absolutní výsostné postavení figurky s nadýchanými, neuvěřitelně detailními sukněmi. Vypadají, jako by někdo opravdovou látku pouhým mávnutím kouzelného proutku zkameněl do hladkého porcelánu. Místní sběratelé těmto skvostům s láskou říkají „krajkáčky“. A věřte nebo ne, dnes se po nich můžou všichni utlouct. Ceny nepoškozených kousků na aukcích totiž běžně létají do desítek tisíc korun!

Příběh téhle úžasné parádní techniky se začal psát už před více než sto čtyřiceti lety v německém Durynsku a Sasku. Byla to doba, kdy porcelán platil za luxusní zboží a vlastnit ho znamenalo dávat sousedům jasně najevo, že se vám daří víc než dobře.

Geniální trik v pecích: Jak bavlna lehne popelem a porcelán zůstane

Když se podíváte na nadýchaný volán porcelánové baletky, mozek zkrátka odmítá pobrat, jak mohl lidský prst vymodelovat z hlíny něco tak tenkého a spletitého. Místní mistři na to šli od lesa a použili neuvěřitelně chytrý trik.

Postup, který roku 1884 dotáhla k dokonalosti například vyhlášená německá manufaktura v Sitzendorfu, zní v teorii neuvěřitelně jednoduše:

• Vzala se úplně obyčejná, poctivá bavlněná krajka nebo lehký tyl.
• Látka se důkladně namočila do tekutého porcelánového těsta.
• Sledující mistr ji pak ručně a s chirurgickou přesností naaranžoval na předpálené tělíčko sošky.
• Celé dílo putovalo do rozpálené pece.

TIP: Zapomenutá účtenka z hotelu dovedla k soudu čtyři naše pracanty. A nakonec máme i firemního maskota.

Foto: Pixabay

A teď přichází to největší kouzlo! Při vysoké teplotě bavlněná tkanina v peci shořela do posledního pírka. Zůstala po ní jen dokonale věrná porcelánová krusta, která na stotinu milimetru kopíruje původní textilní vzor. Stačila ovšem malá chyba v sušení nebo špatná teplota a sukně v peci popraskala nebo se zkroutila. Výrobní ztráty byly obrovské, což z každého přeživšího kusu dělalo hotové umělecké dílo.

Jak poznat poklad z půdy: Pravidlo tří přísných filtrů

Máte pocit, že na vás z pozůstalosti zírá přesně taková načesaná baletka? Než začnete plánovat exotickou dovolenou, musíte sošku podrobit přísné prověrce. Zkušení sběratelé a starožitníci totiž hodnotí krajkáčky podle tří základních kritérií:

Značka na spodku: Když figurku opatrně otočíte, hledejte pod glazurou modrý symbol. Míšeň má slavné zkřížené meče, Sitzendorf korunku nad písmenem S a Volkstedt propletená písmenka. Důležité jsou i drobné detaily – například u Míšně hluboký brusný zářez pod značkou znamená, že soška odešla z továrny jako druhá jakost, což sráží cenu dolů.

Stav křehké krajky: Tady se láme chléb. Chybějící kousek volánu, ulomená kytička v ruce nebo prasklá sukénka znamenají drastický propad hodnoty. Porcelánovou krajku totiž prakticky nelze zrenovovat tak, aby to odborné oko nepoznalo.

Stáří a původ: Přesné datování podle stylu značky je klíčem k úspěchu. Čím starší a zachovalejší kus od zvučného jména, tím hlouběji budou muset zájemci sáhnout do kapsy.

Zatímco obyčejnější bezejmenná figurka s drobným úrazem na sukni se na aukčních portálech prodá třeba za tisícovku až tři tisíce, špičkové kousky, jako jsou figurální nástolce z Míšně, berou sběratelům dech a přihazují se u nich částky přesahující dvacet nebo třicet tisíc korun.

Tipy pro sběratele a zvědavce: Jak poznat a chránit porcelánový zázrak

Chcete se o porcelánové kráse dozvědět víc nebo mít jistotu, že váš domácí exemplář přežije další století? Vyzkoušejte tyto prověřené tipy:

Test světlem a lupou: Pokud kupujete figurku na burze, posviťte si na krajky zblízka ostrým LED světlem. Odhalíte tak i neviditelné lepené prasklinky nebo dodatečně přetíraná místa, která mají zakrýt poškození.

Čištění výhradně na sucho: Na myčku ani mýdlovou vodu rovnou zapomeňte! Krajkáčky jsou extrémně náchylné. K oprašování členitých záhybů používejte výhradně velmi měkký kosmetický nebo malířský štětec a jemný bezprašný hadřík.

Pravidlo dvou rukou: Když už musíte s figurkou hýbat, nikdy ji nebere za křehké ručičky, hlavičku nebo okraje sukně. Vždycky ji pevně a bezpečně uchopte oběma rukama zespodu za podstavec.

Navštivte specializovaná muzea: Chcete-li vidět ty nejlepší historické kousky na vlastní oči, udělejte si výlet do Německa. Muzea v durynském Volkstedtu nebo přímo v Míšni nabízí úchvatné sbírky, ze kterých se vám zamotá hlava.

Krajkáčky zkrátka nebyly vytvořeny pro to, aby se z nich pralo nebo z nich pilo. Byly stvořeny pro obdiv. A ten si poctivá práce starých mistrů zaslouží i dnes.

Zdroj: Autorka, https://www.sitzendorf.com, https://www.meissen.com, https://www.porcelainmarksandmore.com

Náhledové foto: Pixabay