Británie míří k bezkouřové generaci. Jak je na tom Česko?

Británie schválila jeden z nejradikálnějších zásahů do regulace tabáku v Evropě – tzv. generační zákaz kouření. Ten lidem narozeným po roce 2008 znemožní legální nákup tabáku, bylinných kuřáckých směsí i cigaretového papíru, zpřísní regulaci e-cigaret a výrazně omezí reklamu na nikotinové produkty obecně. Každoročně je v Británii v důsledku kouření hospitalizováno několik stovek tisíc lidí. Cílem je zabránit vzniku nových kuřáků a dlouhodobě vytlačit kouření ze společnosti. Mezitím v České republice kouří přibližně čtvrtina dospělých a případná aplikace podobného modelu by narážela na kulturní i ekonomické bariéry.

Motivace britské vlády

Důvody tohoto zákona jsou primárně zdravotní a ekonomické. WHO dlouhodobě řadí tabák mezi jednu z největších hrozeb veřejného zdraví vůbec. Ve Velké Británii aktuálně kouří přes 5 milionů dospělých, zastupujících zejména věkovou kategorii 25-34 let. Ročně je zaznamenáno více než 400 000 hospitalizací spojených s kouřením a přibližně 64 000 úmrtí. Bývalý britský premiér Rishi Sunak uvedl, že kouření je „smrtelný návyk, který každoročně zabíjí desítky tisíc lidí a stojí britský zdravotní systém miliardy liber.“

Zdravotní dopady kouření jsou dlouhodobě obecně známé. Stojí za 25 % onemocnění rakovinou, zvyšuje riziko srdečních chorob, mrtvice, demence a má negativní vliv na těhotenství i vývoj dětí. Celoživotním kuřákům zkracuje život v průměru až o 10 let. „Závislost na cigaretách v raném věku je jednou z nejhorších věcí pro budoucí zdraví,“ řekl Chris Whitty, hlavní lékařský poradce britské vlády.

Kouření ovšem negativně ovlivňuje nejen kuřáky. Pasivní kouření, které postihuje i okolní lidi, má na svědomí zhruba 15 % celosvětových úmrtí, za kterými stojí tabák. „Osoby vystavované pasivnímu kouři mají například vyšší riziko infarktu. U dětí, které vyrůstaly v kuřáckém prostředí, byla prokázána řada diagnóz – častější záněty středouší, respirační infekce, astma, snížená imunita, poruchy pozornosti a chování,“ popisuje adiktolog Adam Kulhánek.

Foto: Pixabay

Kdy se dostaví reálný efekt?

Klíčovým principem generačního zákazu je, že nezasahuje stávající kuřáky. Změna se týká pouze generací potenciálních nových kuřáků. Okamžitý dopad na společnost je minimální, a proto si budou muset Britové na hlavní efekt tohoto návrhu, který se dostaví v dalších dekádách, počkat. Takovéto řešení každopádně čelí mnohem menšímu odporu společnosti než náhlé a plošné zákazy, jelikož nejde o odpírání stávajících práv, ale neudělování nových. Navzdory tomu jsou reakce smíšené. Podporu zákona vyjadřuje přibližně 78 % dospělých ve Velké Británii. Kritika na druhé straně však poukazuje na omezení osobní svobody, riziko černého trhu či ekonomické dopady pro malé obchody. Část odpůrců zároveň upozorňuje, že větší důraz by měl být kladen především na prevenci a vzdělávání ohledně vlivu kouření na zdraví.

Má podobná regulace šanci i v Česku?

V České republice byl zásadním milníkem zákaz kouření na vybraných místech v roce 2017. Přestože šlo zpočátku o kontroverzní rozhodnutí, postupně se stalo přijímaným standardem. Česko si každopádně stále udržuje relativně vysokou míru kouření, která se pohybuje okolo 25 % dospělé populace. V evropském kontextu jde o nadprůměrnou hodnotu. V severských a západoevropských zemích se podíl kuřáků pohybuje přibližně mezi 8 a 20 %, přičemž například v Británii činí 10,6 %. Naopak v balkánských státech a ve východní Evropě prevalence kouření místy přesahuje 35 %. Aplikace generačního zákazu kouření by v českém prostředí narážela na několik významných bariér. Patří mezi ně vyšší prevalence i silnější kulturní tolerance kouření nebo také vyšší závislost státního rozpočtu na příjmech ze spotřební daně z tabákových výrobků. Jejich zastoupení v rozpočtu je v Česku více než desetkrát vyšší než ve Velké Británii.

Foto: Pixabay

Zákony řeší společnost jako celek, jednotlivec má volbu

Přesto mají kuřáci v Česku možnost se svou závislostí něco dělat. Zatímco britský návrh zákona představuje systémové opatření zaměřené na budoucí generace a řeší problém na úrovni celé společnosti, u současných kuřáků zůstává klíčovým faktorem jejich individuální rozhodnutí a osobní odpovědnost. Přestat kouřit je proces, ve kterém hraje roli motivace a vůle. Přibližně 27 % kuřáků se alespoň jednou ročně pokusí přestat. Adiktolog vysvětluje, že „už samotné rozhodnutí je první velký krok. Znamená to, že má kuřák vnitřní motivaci“.

Pro úspěšné odvykání se doporučuje několik kroků. Vhodné je stanovit si den, od kdy chce kuřák s kouřením přestat, odstranit předměty i situace svádějící ke kouření, informovat o situaci své okolí a pro snížení abstinenčních příznaků je možné použít medikaci. „Úspěšnost odvykání kouření se významně zvyšuje, když kuřák vyhledá odbornou pomoc. Nejúčinnější léky jsou ty obsahující cytisiniklin. Jedná se o velmi bezpečné a dobře snášené léky. Například Defumoxan je volně prodejný, a tedy dobře dostupný. Tyto léky jsou investicí do budoucna, a hlavně do zdraví,“ doplňuje adiktolog Kulhánek.

Zdroje info: Autor, odborníci

Náhledové foto: Pixabay