Ve znamení vybydlených hotelů. Z Visalají na Sulov a zpět

Venku je už poměrně příjemně a vyrazit někam na procházku rozhodně stojí za to. My jsme se tentokrát vydali do Moravskoslezského kraje na krátkou procházku z Visalají na Sulov. Venku bylo slunečno a nic nám nebránilo vyrazit. Procházku popíšeme v následujících řádcích. Třeba motivujeme i vás, abyste vyrazili. Popravdě, všechno se vydařilo dokonale od A až po Z.

Z poloviny zaplněné parkoviště ve Visalajích

Osada Visalaje není nijak velká. Po cestě jsme minuli starší hotel, který ale kupodivu ještě fungoval a hospůdku, jež na nás působila jako podnik z dávno zapomenutých časů. Na výlet jsme vyrazili po obědě, takže parkoviště ve Visalajích bylo z poloviny prázdné. Zaplatili jsme příjemné paní v rozlišovací vestě 70 korun a mohli zaparkovat a následně vyrazit.

Visalaje: Foto Radek Štěpán

Kolem sjezdovky se zajímavými cenami

Vydali jsme se na 2,6 kilometru dlouhý výlet. Hned na počátku jsme minuli sjezdovku. Měli tady uvedené i ceny za lyžování. 350 korun za den je dnes skutečná lidovka. Nejspíše se ale letos jezdilo, a to na přírodním sněhu. My už jsme ale pokračovali o lehce kamenité cestě dál. Potkali jsme i lidi s kočárkem, nicméně pro ten tato trasa rozhodně úplně stvořená nebyla. Na počátku se nám také naskytl pohled na královnu Beskyd- Lysou horu.

Pohled na Lysou horu: Foto Radek Štěpán

Cestou necestou na Bílý Kříž

Po zdolání zhruba 2 kilometrů jsme dorazili k experimentálnímu ekologickému pracovišti na Bílém Kříži. Poseděli jsme chvíli v posezení a vyrazili dál směrem k Bílému Kříži a samotnému rozcestníku. Ten už byl skutečně kousek. Poté jsme se vydali k občerstvení Sulov. To už bylo vzdáleno jen 500 metrů.

Experimentální ekologické pracoviště Bílý Kříž: Foto Radek Štěpán

V zajetí neobydlených hotelů

Už po cestě od samotného rozcestníku jsme po pravé straně zaznamenali velkou budovu hotelu, který ale očividně nebyl obydlený. Působil docela depresivně. Z dálky jsme pak už viděli bufetu u hotelu Sulov. Klasické oranžové mobilní WC před bufetem vypadalo hodně bizarně. Hotel Sulov se prodává, jak jsme poznali z reklamy realitky na něm.

Bufet a hotel Sulov: Foto Radek Štěpán

Příjemné občerstvení a hurá zpět

Bufet u hotelu Sulov je poměrně solidně vybavený. My jsme si dali pivo za relativně lidových 48 korun. Polévka tady stála 70 korun. Skvěle vypadaly i domácí koláče a třeba nakládaný hermelín. Sednout se dalo jak ven, tak i dovnitř, případně na louku u bufetu. Po občerstvení jsme vyrazili zpět, a to už dolů z kopce. Příjemná procházka se chýlila ke konci.

Zdroje info: Autor

Rozcestník Bílý Kříž: Náhledové foto Radek Štěpán