Okamžik, kdy lidstvo téměř vyhynulo: Naši předci balancovali na hraně zániku přes sto tisíc let

Okamžik, kdy lidstvo téměř vyhynulo: Naši předci balancovali na hraně zániku přes sto tisíc let. Představte si, že by se všichni lidé schopní mít děti na celé naší planetě vešli do jednoho menšího panelákového sídliště. Žádná velkoměsta, žádné miliardy obyvatel. Jen hrstka přežívajících, která musela po desítky tisíciletí čelit hladu, mrazu a divoké zvěři, aby udržela při životě linii vedoucí k dnešnímu člověku.

Přesně takový šokující scénář popsali vědci v prestižním vědeckém časopise Science. Podle jejich genetických modelů se lidstvo v dávné minulosti ocitlo na samém pokraji absolutního vyhlazení. Stačilo opravdu jen maličko a moderní člověk by se na Zemi nikdy neobjevil.

Krizový bottleneck: Populační propad na pouhé 1,3 procenta

Tento dramatický moment v evoluci popsala v roce 2023 mezinárodní vědecká skupina pod vedením Wangjie Hua. Využili k tomu speciální výpočetní metodu zvanou FitCoal, pomocí které detailně prozkoumali genetický kód 3 154 současných lidí z padesáti různých populací po celém světě. V datech objevili hlubokou jizvu – stopu po gigantickém populačním kolapsu, který se odehrál zhruba před 930 000 až 813 000 lety.

V tomto období měla takzvaná efektivní velikost populace klesnout na pouhých 1 280 jedinců. V genetice termín „efektivní populace“ označuje pouze ty jedince, kteří byli v reprodukčním věku, aktivně se množili a předávali své geny dál. Skutečný počet žijících předků mohl být o něco vyšší, ale to nejdůležitější reprodukční jádro bylo extrémně tenké. Tento evoluční zúžený bod (v biologii známý jako bottleneck neboli efekt hrdla lahve) způsobil, že naši předci přišli o zhruba 66 % své tehdejší genetické rozmanitosti. Právě proto vykazuje dnešní lidstvo překvapivě nízkou genetickou variabilitu, a to i ve srovnání s velkými lidoopy, jako jsou šimpanzi nebo gorily.

Foto: Pixabay

TIP: Frontoví předbíhači mě pěkně naštvali. Že se nestydí… 

Sto sedmnáct tisíc let na hraně: Byla záchranou lidstva kontrola ohně?

Nejděsivější na celém tomto objevu není samotné nízké číslo přeživších, ale doba, po kterou lidská linie balancovala nad propastí. Tato krize totiž nebyla otázkou jedné špatné zimy nebo epidemie – trvala neuvěřitelných 117 000 let! Pro srovnání, celá historie moderního člověka Homo sapiens se odhaduje na zhruba 300 000 let. Naši tehdejší předkové tak strávili více než třetinu této doby v permanentním ohrožení života.

Co přesně tuto drsnou zkoušku spustilo, vědci zkoumají dodnes. Období totiž přesně odpovídá přechodu raného a středního pleistocénu, což byla éra doprovázená:

• Extrémními klimatickými výkyvy: Dlouhá období sucha střídaná drsným ochlazením.
• Úbytkem přirozené potravy: Změna vegetace drasticky omezila zdroje obživy.
• Vysokou úmrtností novorozenců: V drsném prostředí přežili jen ti nejsilnější.

Okamžik zvratu a opětovný růst populace kolem roku 813 000 před současností vědci opatrně spojují s opětovným oteplením planety a převratným technologickým objevem – ovládnutím ohně. Schopnost udržet teplo, zahnat predátory a tepelně upravit stravu mohla být přesně tím faktorem, který lidstvo vytáhl z hrobu. Zatím však jde spíše o logickou hypotézu než o stoprocentně neprůstřelný fakt.

Zdroje info: autorka

https://www.science.org/

https://www.nature.com/

https://www.genetics.org/

Náhledové foto: Pixabay