Japonská dlouhověkost: Japonci žijí déle, velkou část vyššího věku ale tráví ve stavu, jakého bychom se my dožít nechtěli

Japonská dlouhověkost: Japonci žijí déle, velkou část vyššího věku ale tráví ve stavu, jakého bychom se my dožít nechtěli. Japonsko se často dává za vzor země, kde se lidé dožívají vysokého věku. Dlouhověkost tam skoro slouží jako značka zdravého životního stylu. Nový výzkum ale ukazuje složitější obraz.

Karolinska Institutet měřila zbývající život od 75 let

Studie švédského institutu Karolinska Institutet porovnávala zbývající délku života ve věku 75 let u žen a mužů v Japonsku a ve Švédsku. Klíčem bylo, kolik let lidé stráví bez potřeby formální péče a kolik v závislosti na pomoci. Výsledek: počet takzvaně zdravých let je v obou zemích velmi podobný. Japonci žijí déle, velkou část tohoto času ale tráví právě v péči.

Čísla jsou výmluvná. Japonské ženy mohou od 75 let čekat zhruba 10,4 roku bez potřeby péče a dalších 5,1 roku s ní. Ve Švédsku je to 9,9 roku bez péče a 3,8 roku s péčí. „To znamená, že japonské ženy mohou očekávat více let strávených v péči o seniory,“ říká výzkumník Shunsuke Murata z Karolinska Institutet a univerzity v Kóbe.

Zdravý věk mužů se liší jen málo

U mužů jsou rozdíly menší, trend ale zůstává podobný. Japonci mají v průměru 9,8 roku bez formální péče a 2,2 roku s péčí, Švédové 9,6 roku bez péče a 2,1 roku s ní. Celková zbývající délka života od 75 let vyšla u japonských žen 15,5 roku proti 13,7 roku ve Švédsku, u mužů pak 12,0 proti 11,7 roku.

TIP: Unikátní úlovek ze sekáče! Za barevný talíř z vozíku s harampádím zaplatil stovku, dnes má cenu luxusní dovolené.

Foto: Pixabay

Vědci upozorňují, že „zdravé roky“ tady znamenají život doma bez formální péče, ne nutně život bez nemoci. Do studie vstoupilo přes 850 000 lidí ve Švédsku a víc než 330 000 lidí z devíti japonských obcí. Výsledky vyšly v odborném časopise BMC Medicine. Vedoucí práce Karin Modigová říká, že japonská výhoda se objevuje hlavně u těch, kdo už péči dostávají.

Péče o seniory, rodina a intenzivní léčba

Důležitou roli může hrát i organizace péče. V Japonsku se více spoléhá na rodinu a častěji se využívá intenzivní léčba i ve velmi pokročilém věku. Rozdíl může vzniknout i tím, kdo a kdy péči vůbec dostane. Tip ke čtení statistik: dívejte se nejen na průměrný věk dožití, ale i na léta bez závislosti na pomoci. Dlouhý život se měří i kvalitou těch let.

Zdroje info: Autorka, https://news.ki.se/swedish-study-adds-nuances-to-the-picture-of-healthy-japanese-ageing, https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC13007366/, https://www.eurekalert.org/news-releases/1120863, https://www.news-medical.net/news/20260323/Swedish-study-paints-a-more-nuanced-picture-of-Japans-long-life-expectancy.aspx

Náhledové foto: Pixabay