Trosky ukrývají víc než jen zříceninu: Dvě tajemné věže vznikly v nitru dávné sopky

Trosky ukrývají víc než jen zříceninu: Dvě tajemné věže vznikly v nitru dávné sopky. Když se blížíte k Českému ráji, poznáte Trosky dřív, než zahlédnete samotný hrad. Na obzoru se proti nebi rýsují dvě nezaměnitelné věže. Panna a Baba vypadají skoro jako kulisy z pohádky, jejich původ je ale mnohem starší než samotný hrad. A některé příběhy, které se kolem nich vyprávějí, jsou pořádně tajemné.

Baba a Panna jsou pozůstatky dávné sopečné činnosti

Trosky stojí na dvou výrazných čedičových sopouších, tedy ztuhlých výplních dávných sopečných přívodních drah. Měkčí okolní horniny během milionů let podlehly erozi, zatímco odolný vulkanický materiál zůstal na místě. Právě proto dnes vidíme dva výrazné skalní pilíře, na jejichž vrcholech vyrostly hradní věže.

Vyšší a štíhlejší věž je Panna, nižší a rozložitější Baba. Stavitelé koncem 14. století využili zdejší terén dokonale. Skalní útvary samy o sobě představovaly mimořádně účinnou obranu a hrad se díky nim stal jednou z nejvýraznějších pevností Českého ráje.

Dnes si můžete vystoupat na Babu, kde je vyhlídkový ochoz. Na Pannu se veřejnost běžně nedostane, ale výhled z okolí hradu i z Baby rozhodně stojí za to.

Foto: Pixabay

Pod hradem má být ukrytý poklad

A teď přichází část, kvůli které mají Trosky pověst jednoho z nejzáhadnějších míst v Česku.

Pod hradem se podle starých pověstí měly nacházet chodby, sklepení a dokonce podzemní jezírko. Nejznámější legenda spojuje zdejší podzemí s pokladem z Opatovického kláštera. Ota z Bergova patřil mezi pány, kteří se během husitských válek dostali do konfliktu s klášterem, a pověst vypráví, že část kořisti měla později skončit právě na Troskách.

Legenda časem pořádně nabobtnala. Začalo se mluvit o obrovském pokladu, tajných chodbách a místech, kam se člověk raději nemá vydávat. Některé starší zprávy dokonce popisují chodbu vedoucí k podzemnímu prostoru s vodou. Žádný takový bájný poklad však archeologové neobjevili a podzemní labyrint zůstává především součástí pověstí.

Trosky obléhal i Žižka

Historie hradu je ovšem sama o sobě dost dramatická. Za husitských válek patřily Trosky katolické straně a hrad byl několikrát obléhán, mimo jiné v letech 1424 a 1428 vojsky Jana Žižky. Pevnost však odolala.

Ještě zajímavější je, že v okolí Trosek skutečně působili lidé, kteří si s loupeživými výpravami příliš hlavu nelámali. V polovině 15. století se hradu lstí zmocnila skupina vedená Šofem a Švejcarem a několik let odsud podnikala výpravy do okolí.

Keltská svatyně a záhadná atmosféra

Tím ale tajemství nekončí. Archeologické nálezy v prostoru Trosek vedly k teorii, že zde už dávno před vznikem středověkého hradu existovalo keltské kultovní místo. Některé výklady ho spojují s pozorováním slunce v prostoru mezi dvěma sopečnými věžemi.

S Troskami se proto dobře pojí i keltský Lughnasad, svátek spojený se začátkem sklizně a připadající na přelom července a srpna. Přímý důkaz, že by právě zde Keltové slavili Lughnasad nebo že by se v tomto období otevírala nějaká „brána do jiných světů“, ale nemáme.

A možná je to vlastně dobře. Trosky tak zůstávají místem, kde se doložená historie přirozeně potkává s pověstmi. Dvě sopečné věže staré miliony let, středověký hrad, obléhání, loupeživí rytíři, keltské nálezy a legenda o ztraceném pokladu. Na jeden kopec je toho až až.

Zdroje info: Autorka, Národní památkový ústav (Hrad Trosky), Památkový katalog, Český rozhlas, Česká televize

Náhledové foto: Pixabay