Z loupežnického sídla tichou poustevnou: Skalní hrad Sloup ukrývá kapli vytesanou přímo v kameni

Na jižním okraji obce Sloup na Českolipsku stojí pískovcový masiv zvaný Poustevnický kámen. Více známý je ovšem pod názvem Skalní hrad Sloup. Masiv je vysoký 35 metrů a 100 metrů dlouhý a k osídlení lákal už v pravěku, jak dokládají archeologické nálezy z prostoru hradu. Možná, že na skále stávalo i hradiště. O tom však doklady nemáme, zato o středověkém skalním hradu ano.

Skalní hrad Sloup, jenž se tyčí na osamělém pískovcovém suku v údolí Dobranovského potoka, patří k nejpozoruhodnějším památkám na Českolipsku. V republice sice máme více takových skalních hradů, ale Sloup byl z větší části vytesán přímo do skalního masivu. Představuje tak ukázku středověké obranné architektury stejně jako pozdějšího barokního poutního místa.

Jak se k hradu Sloup dostanete

Pochopitelně, že nejjednodušší je sednout do auta a dovézt se až k němu, a to po silnici číslo 268, jež vede ze Zákup do Nového Boru. Přímo pod hradem je parkoviště, odkud je to k památce nějakých devadesát metrů. Parkovat tu lze ale maximálně dvě hodiny, protože kapacita parkoviště je docela malá.

Na prohlídku hradu je však třeba disponovat fyzickou zdatností, neboť je vytesán ve skále a člověk při jeho prohlídce musí chodit po strmém schodišti.

Svést se můžete i autobusem do obce Sloup a pak jít ze zastávky pěšky asi 854 metry. Anebo vyzkoušet služby Českých drah a vlakem dojet do Nového Boru, odkud je to ke skalnímu hradu necelých 7 kilometrů pěšky, což vám zabere asi jednu hodinu a čtyřicet pět minut.

Cyklisté nejspíš použijí tento svůj dopravní prostředek, který je vlastní silou, případně s pomocí elektrického pohonu dopraví do bezprostřední blízkosti hradu. Okolo totiž vede cyklotrasa.

Něco málo z historie hradu

Pískovcový masiv si pro výstavbu hradu už na počátku 14. století vybrali Ronovci (páni z Lipé a z Dubé), kteří byli jedním z nejstarších a nejvýznamnějších českých šlechtických rodů. Jak velký byl původní hrad a jaké měl uspořádání, moc dobře nevíme, protože jeho objekty byly hlavně dřevěné a zub času vykonal na nich své dílo, takže zanikly.

Okolo roku 1427 se na hradě Sloup usídlil loupeživý rytíř Mikeš Pancíř ze Smojna. Prostředky na živobytí získával z loupeživých výprav do Lužice. Celkem se mu dařilo, možná i proto, že byl pod ochranou pánů z Vartenberka. To se pochopitelně moc nelíbilo lužickému Šestiměstí (Žitava, Zhořelec, Budyšín, Kamenec, Lubín a Lubáň), které na loupežníka poslalo vojsko, a to hned několikrát. Dobýt hrad se podařilo až na podruhé a rytíř Mikeš musel slíbit, že ho již neobnoví. Svůj slib však nedodržel, hrad opravil a loupežničil dál. Hrad předal svým synům, Janovi a Frydmanovi ze Smojna.

TIP: Proč se první noc na novém místě budíte při každém šustnutí 

V roce 1471 hrad Sloup koupili Berkové z Dubé, pocházející z rodu Ronovců, takže se hrad dostal zpět k původním majitelům. V rodině Berků z Dubé zůstal až do počátku 17. století. Pak se majitelé střídali, a to až do roku 1945. Mimo jiné ho vlastnili i Solhauzové, Libštejnští z Kolovrat, Kokořovci, Kinští z Vchynic a Tetova. Posledním jeho vlastníkem byl Wilhelm Emanuel Preysing ze staré bavorské šlechty a jeho manželka Marie Filipína, rozená Kinská. Ti měli na hradě Sloup svatbu. Jemu byl hrad po druhé světové válce zkonfiskován.

Kokořovci věnovali v 70. letech 17. století hrad Sloup poustevníkům, kterých se tu pak vystřídalo šest, a to až do zrušení poustevny v rámci reforem císaře Josefa II. Jedním z poustevníků byl i Václav Rincholín, autor slunečních hodin na skále. Byli to právě poustevníci, kteří místu vdechli duchovní charakter.

Co na hradě Sloup uvidíte

Na prohlídku hradu je však třeba disponovat fyzickou zdatností, neboť je vytesán ve skále a člověk při jeho prohlídce musí chodit po strmém schodišti. Památku je možné projít s průvodce, ale i bez něho svým tempem, přičemž k zapůjčení je plánek hradu, jeho popis a historie. Vstup se psem je možný za poplatek, pes musí mít náhubek a být na vodítku. S kočárkem nebo koly na hrad vstup možný není, maximálně tak s kočárkem typu golfové hole.

Na vrcholu skály je vidět hladomornu, nebo to možná byla zásobnice na obilí či cisterna, poustevnické cely, křížovou chodbu, podzemní kapli, umělé jeskyně, sochu poustevníka s dalekohledem v ruce. Když se dostanete do horní části hradu, tak se vám otevře krásný výhled na obce Sloup a Janov, město Nový Bor a na panorama Lužických hor.

Zdroj: autorka, hradsloup.cz, https://www.region-ceskesvycarsko.cz/turisticke-zajimavosti/hrady-a-zamky/hrad-sloup/

Náhledové foto: Alena Kalová