Milionové pokuty platí, děti surfují dál. Jak Austrálie selhává v boji proti sítím pro mladší 16 let

Austrálie jako první na světě zakázala dětem do 16 let sociální sítě TikTok, Instagram, Facebook, YouTube, Snapchat. Stalo se tak v prosince 2025. Jejím cílem bylo omezit škodlivý vliv sítí na dětskou psychiku. Zdálo se, že když zákon vejde v platnost, tak problém se sítěmi najednou zmizí a vše bude krásně zalité sluncem. Jenže opak se stal pravdou. Miliony dětských účtů sice byly smazány, ale realita prosazování práva naráží na celou řadu technologických a praktických překážek.

Zákaz sociálních sítí byl na australské děti krátký

Pravidla zákazu sociálních sítí v Austrálii nestanovují postihy jeho porušení pro samotné děti nebo jejich rodiče. Tíha odpovědnosti totiž leží na provozovatelích sítí. Oni by měli účinně zabránit nezletilým v užívání jejich služeb. No, znáte to asi sami, že co je zakázáno, to ještě více láká. Není proto možné se divit, jak uvádí britské Molly Rose Foudation na základě svého výzkumu, že přes 60 % australských dětí ve věku 12 až 15 let mají k sociálním sítím i přes zákaz stále aktivní přístup.

Největší potíže s vymáháním práva je u platforem YouTube, TikTok a Instagram. U nich si více než polovina dětí, jež služby už využívaly v minulosti, dokázala svůj přístup k ním udržet. V čem je hlavní problém?

Selhání primární filtrace u provozovatelů

Asi 70 % dětí v Austrálii, které zakázané sociální sítě stále využívají, uvedlo, že nebylo tak složité se zpátky na ně dostat. Některé platformy neudělaly vůbec nic, aby jim v tom zabránily, navíc ani nedokázaly odhalit účty uživatelů mladších 16 let. Takže děti mohly zakázané sítě i nadále vesele využívat. Případně požádaly svého staršího kamaráda nebo člena rodiny, aby jim založil nový účet. Některé také využily přístupu k účtu pomocí VPN, což je šifrované připojení, které chrání data a zajišťuje anonymitu při používání internetu.

TIP: Průmyslová romance. Na výlet za bývalou železárnou Šmelcovnou nebo do sklářské hutě Jakub

Z výzkumu Molly Rose Foundationo dále vyplynulo, že u více než poloviny dětí neměl zákaz sociálních sítí žádný vliv na jejich bezpečnost na internetu. Co se týká dopadů na svou duševní pohodu, tak mají děti v této souvislosti smíšené pocity. Pravda ale je, že doba setrvání na sociálních sítích se mírně zkrátila. Tak aspoň něco pozitivního.

Místo na sítí australské děti tráví více času na herních platformách, aplikacích pro zasílání zpráv, kterých se zákaz netýkal. Nabízí se otázka, jestli se u dětí kvůli tomu nezvýší riziko možné závislosti na počítačových hrách. Výzkum také ukázal, že mezi dětmi, jež zcela ztratily přístup ke svým účtům, jich asi 45 % mělo problém v orientaci v novinkách a aktuálním dění.

Jaké si z toho vzít poučení

Austrálie si zákaz sociálních sítí pro děti do 16 let jako první vyzkoušela v praxi. A dnes jsou vidět první výsledky, které ukazují, že nejde vše po másle, jak bylo původně zamýšleno. Ukazuje se totiž, že zákaz po vzoru Austrálie nepřináší takové zvýšení bezpečnosti dětí na sítích, po kterém volají odborníci. Naopak v rodičích vyvolává falešnou představu, že nyní už je všechno dobré a jejich potomci jsou chráněni před negativním dopadem internetových platforem. Přitom děti i nadále sociální sítě vesele využívají, jakoby se nechumelilo.

Výzkum Molly Rose Foundation není zajímavý jen pro britské publikum, ale pro každou zemi, která chce dětem sítě zakázat. Třeba i pro naši vládu, jež o podobném kroku pro děti do 15 let také snad uvažuje. Pokud by byl zákaz o sociálních sítích uveden v praxi i v naší republice, je velmi pravděpodobné, že výsledek se bude hodně podobat tomu australskému. Je jednoduché přijmout nějaký zákon, ale horší je už jeho použití v praxi, když provozovatelům internetových platforem dělá problém tento zákon dodržovat. Otázkou je, jestli jsou provozovatelé tak neschopní, nebo je to záměrné, protože z jejich provozu jim kynou obrovské zisky.

A co si vy myslíte o případném zákazu sociálních sítí pro děti u nás?

Zdroj: autorka, mollyrosefoundation.org, seznam.zpravy.cz

Náhledové foto: Pixabay