Kde leží skutečné dno Hranické propasti? Geofyzici odhadují přes 1 000 metrů, robot musel kvůli limitu zastavit

Kde leží skutečné dno Hranické propasti? Geofyzici odhadují přes 1 000 metrů, robot musel kvůli limitu zastavit. Když se 1. srpna 2022 autonomní podvodní robot UX-1Neo odpojil od povrchového týmu a zmizel v temnotách Hranické propasti, vědci na břehu nedýchali. Cíl byl jasný: potopit se hlouběji než cokoliv před ním. Robot se úspěšně propálil až do neuvěřitelné hloubky 450 metrů pod vodní hladinou! A víte, co je na tom nejlepší? Nezastavilo ho skalní dno, ale jeho vlastní technické limity.

Když inženýři stáhli z robota čerstvá data, zůstali koukat s pusou dokořán. V takové hloubce se totiž šachta nezačala zužovat, jak by všichni čekali, ale naopak se otevřela do obřích, naprosto neprobádaných dómů.

Nejhlubší zatopená propast planety a limity lidských sil

Hranická propast v národní přírodní rezervaci Hůrka je světovým unikátem. Její celková potvrzená hloubka činí 519,5 metru (z čehož 69,5 metru vyčnívá nad hladinu jako suchá část). To z ní dělá nejhlubší zatopenou propast na naší planetě! Důležité je ale slovíčko potvrzená. To totiž znamená pouze to, kam až jsme zatím dokázali strčit nos – respektive měřicí sondu.

Než do hry vstoupili plechoví pomocníci, dřeli v propasti speleopotápěči. Polský rekordman Krzysztof Starnawski dosáhl v roce 2015 s přístrojem hloubky 265 metrů, což je dodnes nejhlubší lidský ponor v této lokalitě. Jenže pod dvě stě metrů už jde doslova o život – obrovský tlak, tma a nebezpečí dekomprese znamenaly jasnou stopku. Musela nastoupit autonomní robotika.

Tip: Petr Vok nikoho neoklamal. Jeho hrobka ale více než sto let mátla badatele. Když v prosinci 1902 poprvé pronikli lidé do dávno hledané rožmberské hrobky ve vyšebrodském klášteře, čekalo je pořádné překvapení. 

Foto: Pixabay

Robotický superhrdina, který vidí skrz tmu

Mise z roku 2022 proběhla pod záštitou mezinárodního projektu UNEXUP. Na české straně šéfovali akci speleologové z ZO ČSS 7-02 Hranický kras, zatímco supermoderního robota UX-1Neo dodali inženýři z Portugalska. Tento podvodní průzkumník nebyl žádný laciný dron na dálkové ovládání, ale plně autonomní stroj nabitý technologií:

• Multibeam sonar pro detailní 3D mapování stěn v reálném čase,
• dva rotační skenovací sonary k odhalení bočních chodeb,
• šest speciálních kamer a systémů strukturovaného světla.

Robot prosvištěl šachtou zvanou Lift II až pod úsek Mikádo a v místech, kam by člověk v životě nedostal ani prst, zmapoval rozsáhlé jeskynní dómy. Pod nimi navíc leží pasáž Maciejka, která je pro nás dodnes naprostou španělskou vesnicí.

Propast, která roste odspodu: Co za tím stojí?

Běžné jeskyně vznikají tak, že dešťová voda nasáklá CO₂ stéká z povrchu a pomalu rozpouští vápenec shora dolů. Jenže Hranická propast je tak trochu rebel – ta roste přesně naopak!

Z obřích hlubin Země (z hloubky několika kilometrů) vystupuje po tektonických zlomech plášťový CO₂. Tento oxid uhličitý se mísí s podzemní vodou, vytváří agresivní podzemní kyselku a ta leptá vápenec směrem zdola nahoru. Výsledkem je takzvaný hypogenní kras. Právě proto jsou spodní patra propasti tak nepředvídatelně obrovská a nekopírují logiku běžných krasových šachet.

Kde leží dno a kdy se tam vrátíme?

Geofyzikální modely odhadují, že dno Hranické propasti by mohlo ležet v hloubce 800 až 1 300 metrů! Speleologové tak nespí a chystají další velkolepou kapitolu. Výzkumník Michal Guba v roce 2026 představil projekt s výstižným názvem Hranická propast 1300. Cíl? Postavit a nasadit monstrózního robota schopného potopit se až do hloubky 1,3 kilometru. Výzva však spočívá v financování – rozpočet projektu se pohybuje kolem deseti milionů korun.

Zdroje info: https://www.hranickopropast.cz/ https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/hranicka-propast-vyzkum-robot-hranice-na-morave_2209050600_miz https://www.unexmin.georobotics.eu/ 

Náhledové foto: Jiří Komárek / Creative Commons / CC BY-SA 4.0