Dvanáct let v podivném míru: Jak německý císař konečně rozsekl bizarní prasečí válku a určil hranice Ameriky

Dvanáct let v podivném míru: Jak německý císař konečně rozsekl bizarní prasečí válku a určil hranice Ameriky. Představte si slunečné ráno 15. června 1859 na zeleném ostrůvku San Juan, který leží přesně na rozhraní dnešních Spojených států a Kanady. Americký osadník Lyman Cutlar zrovna poctivě obdělával své políčko, když vtom uviděl cizí černé prase, jak mu bezostyšně kypří záhon s draze vypěstovanými bramborami. Osadníkovi okamžitě stoupl tlak, odběhl pro pušku, pohotově zamířil a nebohé zvíře jediným výstřelem poslal na věčnost.

Zastřelený pašík a zpackaná smlouva diplomatů

Jenže chrochtající oběť nebyla jen tak něčí – patřila mocné britské Společnosti Hudsonova zálivu. Když provinilý Cutlar nabídl správci jako odškodné desítku dolarů, Britové se mu vysmáli do obličeje. Požadovali rovnou rovnou stovku a k tomu začali vyhrožovat zatčením a vězením. Během několika týdnů se z malého sousedského sporu stala obří mezinárodní krize a na malém flíčku země proti sobě stanuly stovky ozbrojených vojáků a těžká děla dvou nejmocnějších armád světa.

Kořenem problému však nebyl jen mrtvý vepř, ale především odfláknutá Oregonská smlouva z roku 1846. Ta měla hranici mezi britským a americkým územím vést 49. rovnoběžkou a dále „hlavním kanálem“, který odděluje ostrov Vancouver od pevniny. Jenže v místě leží průlivy hned dva – západní Haro Strait a východní Rosario Strait. Uprostřed nich leželo lidem zapomenuté souostroví San Juan, které smlouva jaksi opomněla komukoliv přidělit. A protože na ostrově chyběly soudy i policie, stačil jediný výstřel na zahradě a hraniční přetlak vybuchl naplno.

Tip: Vyhrál v Milionáři 320 tisíc. Vraždy přišly až za 19 měsíců, skutečný příběh je mnohem mrazivější. 

Foto: Pixabay

Zákopy na pláži a generálové, kteří udrželi chladnou hlavu

Po incidentu požádali vystrašení američtí osadníci o armádní ochranu. Horkokrevný americký kapitán George Pickett neváhal, se 66 muži hbitě obsadil ostrov a vyhlásil nad ním americkou svrchovanost. Britové kontrovali vysláním pěti válečných lodí s více než sedmdesáti děly a dvěma tisíci muži na palubě. Koncem srpna 1859 už proti sobě stálo 461 zakopaných Američanů a po zuby ozbrojená britská flotila. První rána z děla mohla zažehnout ničivý globální konflikt mezi Washingtonem a Londýnem.

Že z bizarní situace nevznikla krvavá lázeň, za to svět vděčí rozumu tří velitelů. Britský kontradmirál Robert Lambert Baynes striktně odmítl rozkaz kanadského guvernéra k útoku s legendárním prohlášením, že přece nezačne světovou válku kvůli hádce o zastřelené prase. Americký prezident James Buchanan navíc na místo narychlo vyslal zkušeného sedmašedesátiletého generála Winfielda Scotta. Ten s Brity dohodl rozumný kompromis – dočasnou společnou vojenskou okupaci. Američané se stáhli na jih ostrova do American Campu a britská posádka založila English Camp na severním cípu.

Dvanáct let večírků pod cizí vlajkou a císařská tečka

Rozhodnutí o tom, komu vyhledávané ostrovy vlastně patří, se protáhlo na neuvěřitelných dvanáct let. Během této doby žily obě vojenské posádky v nečekaném přátelství a pohostinnosti. Pořádaly společné oslavy britských i amerických svátků, pořádaly atletická klání a vojáci ze soupeřících armád se běžně potkávali v lokálních hospůdkách nad sklenkou alkoholu.

Definitivní rozseknutí celého sporu přinesl až rok 1872, kdy obě velmoci požádaly o nezávislou arbitráž německého císaře Viléma I. Němečtí znalci přezkoumali všechny dostupné mapy a dali za pravdu Američanům – hranice podle nich vedla západnějším průlivem Haro Strait. Britští mariňáci v tichosti opustili English Camp v listopadu 1872 a podivná válka, při které padlo pouze jedno jediné prase, tak po letech definitivně skončila.

Zdroje info: https://www.nps.gov/sajh/index.htm https://www.britannica.com/event/Pig-War https://www.historylink.org/File/2811

Náhledové foto a fotogalerie: Picryl