Vyhrál v Milionáři 320 tisíc. Vraždy přišly až za 19 měsíců, skutečný příběh je mnohem mrazivější

Vyhrál v Milionáři 320 tisíc. Vraždy přišly až za 19 měsíců, skutečný příběh je mnohem mrazivější. Viktor Kalivoda si z televizního studia odnesl 320 tisíc korun. O rok a půl později se jeho jméno objevilo v úplně jiné souvislosti. Z tichého soutěžícího se stal pachatel tří vražd, který dostal doživotí. Právě mezi těmito dvěma okamžiky ale leží důležitá mezera, na kterou se v titulcích často zapomíná.

Nebyla to totiž jedna událost za druhou. Mezi televizní výhrou a první vraždou uplynulo přibližně 19 měsíců. A právě chronologie ukazuje, proč je příběh složitější, než jak někdy působí zkratka „vyhrál peníze, koupil zbraně a začal zabíjet“.

V televizi seděl v březnu 2004

Byl 5. březen 2004 a v pořadu Chcete být milionářem? usedl před kamerami tehdy šestadvacetiletý Viktor Kalivoda. V 334. dílu správně odpověděl na deset otázek a získal 320 tisíc korun. Dobové i pozdější zdroje potvrzují, že šlo o skutečně výraznou výhru.

Na obrazovce působil klidně a nenápadně. Tehdy ještě nikdo z diváků netušil, jak tragickou dohru bude jeho účast v soutěži mít. Pozdější informace zároveň spojily část výhry s nákupem dvou pistolí Glock 34. Zde je ale potřeba držet se přesných slov. Neznamená to, že by Kalivoda po odchodu ze studia zamířil rovnou k prvnímu útoku. Mezi soutěží a vraždami uběhl více než rok a půl.

První vražda přišla až na podzim 2005

Dne 13. října 2005 vyrazili manželé Ludvíkovi poblíž Nedvědice pro dřevo. V lese je Kalivoda zastřelil. O tři dny později zemřel podobným způsobem čtyřiačtyřicetiletý muž na Kladensku.

Právě podobnost obou útoků byla pro kriminalisty zásadní. Oběti spolu podle vyšetřování neměly žádnou vazbu a pachatel si je vybíral náhodně. Střílel legálně drženou zbraní a policie postupně skládala dohromady jednotlivé stopy.

Při rekonstrukci případu je důležité zastavit se u časové osy. Výhra z března 2004 a vraždy z října 2005 spolu samozřejmě souvisí v pozdějším vyšetřování, ale mezi oběma událostmi neleží několik dnů ani týdnů. Je mezi nimi zhruba devatenáct měsíců.

Foto: Pixabay

Zbraň spojila dva útoky

Kriminalisté brzy zjistili, že vraždy mají společný prvek. V obou případech byla použita zbraň ráže 9 mm Glock a způsob střelby vykazoval výraznou podobnost. Policie se dostala také ke svědkům, kteří poblíž místa činu viděli zaparkovaný tmavě modrý Opel. Pátrání následně vedlo ke Kalivodovi.

Když ho policisté zadrželi, měl u sebe zbraň a náboje. Podle pozdějšího vyprávění vedoucího vyšetřovacího týmu Michala Mazánka se k vraždám prakticky okamžitě přiznal. Motiv ale kriminalistům nevysvětlil.

A právě tady začíná být případ ještě podivnější.

Televizní výhra nebyla vysvětlením všeho

Kalivoda později přiznal, že ještě před vraždami uvažoval o střelbě v pražském metru. Několikrát tam měl cestovat s pistolí, ale k útoku se neodhodlal. Přemýšlel také o sebevraždě. Podle Českého rozhlasu však svůj skutečný motiv policii nikdy nesdělil.

V médiích se proto postupem času začala objevovat jednoduchá rovnice: výhra, zbraně, vraždy. Jenže samotná částka 320 tisíc nevysvětluje, proč se rozhodl zabíjet. Vyšetřování ani soud takovou jednoduchou příčinu nestanovily.

Naopak je doloženo, že jeho vražedné představy existovaly v širším kontextu a že už před útoky plánoval násilí v pražském metru. To je pro pochopení případu podstatně důležitější než samotný televizní šek.

Konec přišel za mřížemi

Za tři vraždy dostal Kalivoda v dubnu 2006 doživotní trest, který následně potvrdil i odvolací soud. Český rozhlas tehdy uvedl, že podle znalců byl v době činů příčetný a že motiv zůstal neobjasněný.

Dne 27. září 2010 pak ve valdické věznici spáchal sebevraždu. Bylo mu 33 let.

Zdroje info: Autorka, Český rozhlas Dvojka (Historie českého zločinu), Český rozhlas Radiožurnál, Český rozhlas Brno, ČT24, iDNES.cz

Náhledové foto: Pixabay