Hledáte méně známé výletní cíle na Moravě? Zřícenina Drahotuš kdysi střežila důležitou obchodní cestu

Jsou hradní zříceniny známé, které o návštěvníky nemají nouzi, a ty, kam lidská noha tak často nevkročí. Třeba hrad Helfštýn nedaleko Lipníku nad Bečvou je častým cílem výletníků. Věděli jste, že vzdušnou čarou ve vzdálenosti asi jedenácti kilometrů se naproti němu nachází zřícenina hradu Drahotuš? Je to jeden z nejstarších moravských hradů. Jeho historie se začala psát už ve 13. století.

Na kopec Juřačka

Pokud si chcete udělat další poklidný výlet za středověkou historií, tak si zajeďte do obce Podhoří, jež je městskou částí Lipníku nad Bečvou a která se leží asi pět kilometrů od něho na úpatí Oderských vrchů. V katastru Podhoří je nejvyšším bodem kopec Juřačka s nadmořskou výškou 589 metrů. V jeho západní části si v 60. letech 13. století Bohuš z Drahotuš postavil hrad, po kterém měl svůj šlechtický přídomek.

U rozcestníku Podhoří-bus se vydáte po modře značené turistické trase, která vás po necelých devíti stech metrech dovede až k hradu. Celkové převýšení je 119 metrů, prakticky celou cestu půjdete do strmého kopce. Míjet budete hřbitov s kostelem svatého Havla, který má románské jádro a na fasádě sluneční hodiny. U rozcestníku Pod Drahotušem-rozcestí musíte odbočit na modrou trasu k hradu a po 270 metrech budete u cíle.

Strážce kupeckých cest

Bohuš z Drahotuš, zakladatel rodu pánů z Drahotuš, patřil k družině krále Přemysla Otakara II. a účastnil se s ním jeho vojenských tažení. Jako odměnu za věrné služby získal funkce přerovského purkrabí a moravského maršálka a také pozemky v okolí Lipníku nad Bečvou. Takže měl kde hrad postavit. Místo si nevybral náhodně. Jeho sídlo střežilo kupecké trasy, jež vedly Moravskou bránou.

Páni z Drahotuš drželi hrad více než sto let, než ho v roce 1371 prodali moravskému markraběti Janu Jindřichovi, mladšímu bratrovi krále Karla IV. V markraběcím majetku byl hrad do 15. století, pak se zde vlastníci střídali.

TIP: V lesích u Kdyně se skrývá mohutná zřícenina Nový Herštejn

Posledním jeho majitelem byl od roku 1476 Vilém z Pernštejna a na Helfštejně, který patřil mezi nejvýznamnější české politiky tehdejší doby. Mimo jiné byl komorníkem moravského zemského soudu. Hrad Helfštýn koupil rok předtím. Drahotuš však ztratil svoji sídelní funkci, protože jeho majitel sídlil na Helfštýně. Aby se nedostal do rukou nepřátel, nechal Drahotuš pobořit. Od roku 1543 se o něm píše jako o pustém hradu.

Hrad Drahotuš býval mohutným sídlem

Některé prameny hovoří o tom, že hrad nebyl celistvou stavbou, ale že ho tvořila čtyři samostatná opevnění se samostatnými pevnostmi pospojovanými dřevěnými visutými můstky. Délka hradu měla dosahovat několika set metrů.

Většinu hradu již pohltila příroda a mnoho z něho nezůstalo. Jen příkopy, zbytky základových zdí věže a trojdílného paláce. Na podívání toho kamení moc není, ale i tak je stále němým svědkem dávné historie hradu. Podle pověsti se tu čas od času zjevuje ohnivý drak. Doporučuji si ještě zajít na vyhlídku, která je nedaleko hradu a odkud je výhled na Moravskou bránu a do hlubin údolí Pekla.

Zdroj: autorka, mapy.com, ok-tourism.cz

Náhledové foto: Hrad Drahotuš. Miloš Pospa, CC BY-SA 3.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0>, via Wikimedia Commons