Kdysi střežil kraj, dnes ho pomalu pohlcuje les. Poznejte zříceninu hradu Šostýn

Do Kopřivnice, města v podhůří Beskyd, jezdí na výlet zejména milovníci aut. Právě zde byl vyvinut a vyráběn první sériový automobil na území Rakouska-Uherska – vůz Präsident. Nachází se tu také muzeum osobních a nákladních automobilů Tatra, jejichž výrobou je Kopřivnice proslavená. Koho nebaví auta, může si udělat výšlap za město, a to na zříceninu hradu Šostýn. O něm si povíme něco více.

Hrad Šostýn a jeho majitelé

Co se týká osídlení, tak kopřivnické stopy vedou až do starší doby kamenné. Přenesme se ale o několik staletí dopředu, kdy ve 13. století byl položen základní kámen hradu Šostýn. Kladívkem možná na něho poklepal hrabě Jindřich z Hüskeswagenu. Později se hrad dostal do vlastnictví Jana VII. Volka, který byl nemanželským synem krále Václava II. Hrad často měnil majitele – drželi ho páni z Fulštejna, páni z Vikštejna i páni z Rýzmburka. Jako zástava se dostal do rukou Zikmunda Lucemburského.

Jak na Šostýnu loupili polští loupežníci

Na prahu 15. století byl hrad Šostýn sídlem loupeživých rytířů, kteří pocházeli z Polska. Protože tam byli pronásledováni, utekli na Moravu. Ze Šostýna pak podnikali výpravy do okolí a okrádali polské šlechtice. To se doneslo k uchu moravského markraběte Jošta prostřednictvím sdělení polského krále Vladislava II. Jagella. Leč Jošt byl k jeho slovům hluchý a nic proti loupežníkům nepodnikl. Právo vzal do svých rukou sám polský král a na Šostýn poslal své vojáky, kteří ho dobyli a loupežníky vyhnali.

TIP: Dva hrady. Dvě historie a výhledy do kraje. Vydejte se na Bradlec a Kumburk

Šostýnský hrad byl definitivně opuštěný někdy během husitských válek. Ještě stále byl ale předmětem převodu vlastnických práv. Posledním jeho majitelem byl olomoucký biskup Tas z Boskovic. V té době byl hrad už natolik zpustlý, že nemělo cenu ho opravovat. To se psal rok 1467.

V 19. století si kamení z hradu odvážel kopřivnický podnikatel Ignác Raška, který si z něho stavěl svůj hrnčířský provoz.

Jak se dostanete na hrad Šostýn

Nejkratší cesta k hradu Šostýn vede z Kopřivnice z rozcestí u koupaliště, je dlouhá sotva půl kilometru s převýšením 78 metrů. Půjdete po žlutě značené trase, stoupání naštěstí není moc dlouhé. Anebo si můžete udělat takový 2,5kilometrový okruh částečně po naučné stezce Laššká-Kopřivnice. Ta vás zavede třeba k Jasníkově studánce, pojmenovaná podle kopřivnického rodáka, básníka Adolfa Jasníka.

Na zastavení číslo 5 Lašské naučné stezky se nachází Bývalá hradní studánka, která v době obývání hradu Šostýna napájela malý jímací rybníček vodou. Z něho šla voda do velkého hradního rybníka, který sloužil jako zásobárna vody, na chov ryb a také jako obranný prvek hradu. Pod Šostýnem je u rybníka turistický přístřešek.

Z hradu se dochovaly docela rozsáhlé zbytky zdí obytné části hradu, gotické portály a nějaké ty terénní nerovnosti. Je zřejmé, že veškeré kamení si Ignác Raška z hradu nevzal.

Zdroj: autorka, mapy.com, naucne-stezky.cz, lasska-brana.cz

Náhledové foto: Hrad Šostýn. Kankovaa, CC BY-SA 4.0, přes Wikimedia Commons