Cesta na Mars může být jednosměrná: Vesmír skrývá nečekané hrozby

Cestovat lze kamkoliv. Třeba jen do nejbližšího okolí vašeho domova, abyste to zpátky neměli moc daleko, nebo trochu dál až někam do Karibiku, abyste si užili tajemnou exotiku. No a pak tu máme cestovatele, kterým je Země malá a kteří by se chtěli dostat někam ještě dál. Mám na mysli planetu Mars, jejíž navštívení má lidstvo v hledáčku svého zájmu. Možná si myslíte, že šťastní to lidé, kterým by se poštěstilo na Rudou planetu vstoupit. To sice ano, ale na druhou stranu by taková mise byla spojena s vážnými zdravotními riziky.

Rudá planeta Mars

Nejspíš už od pravěku lidé upírají svůj zrak na oblohu a dumají, jaké to ve vesmíru může být. Ale teprve ve 20. století se jim povedlo ho vlastními silami dosáhnout. Měsíc lidé už dobyli, nyní pošilhávají po Marsu, což je v pořadí čtvrtá planeta naší sluneční soustavy a druhá nejmenší po Merkuru. Jeho vzdálenost od Země je proměnlivá, protože záleží na vzájemné poloze těchto dvou planet. V průměru je to asi 225 milionů kilometrů, co Zemi dělí od Marsu.

Cesta na Mars a zpět by trvala až tři roky

S využitím současných technologií by cesta kosmické lodě s lidskou posádkou na Mars mohla trvat od 6 do 9 měsíců jedním směrem. Bylo by samozřejmě nutné využít doby, kdy jsou planety ve vhodném postavení, což přichází v úvahu jednou za 26 měsíců. Z tohoto důvodu by celá výprava na Mars zabrala asi 2 až 3 roky. Po přistání na Marsu by totiž posádka musela čekat asi 16 až 18 měsíců, až se obě planety opět dostanou do správné konstelace. A zpátky na Zemi by jí to trvalo opět oněch 6 až 9 měsíců.

Zdravotní rizika ve vesmíru

I kdyby se podařilo výpravu na Mars vyslat, posádka by se po celou dobu letu potýkala se zdravotně škodlivým kosmickým zářením. Tím je proud energetických částic, jež se pohybují vysokou rychlostí a dopadají do zemské atmosféry. Část kosmického záření pochází od Slunce, z mezihvězdného a mezigalaktického prostoru. Zdroje částic s nejvyšší energií se nacházejí mimo oblast naší galaxie. Nová studie, publikována v září 2026 na Plos.org, ukázala na pokusech s potkany, že kosmické záření by mohlo svými účinky způsobit srdeční onemocnění, negativně ovlivnit imunitní systém i dynamiku vápníku.

TIP: Na Třemšíně se potkává pravěk se středověkem.

Tyto nálezy nebyly zatím u lidí potvrzeny, ale přispívají k názoru, že vesmírné záření a mikrogravitace představují pro kosmonauty na dlouhodobé misi v hlubokém vesmíru dvě významná zdravotní rizika. Vlivem mikrogravitace dochází ke ztrátě kostní hmoty a hladina vápníku v krvi klesá až do 1 roku po návratu na Zemi. NASA a další vesmírné agentury pracují na způsobech, s ohledem na nejnovější poznatky, jak lidi na Mars nakonec poslat.

Podle ankety na webu Livescience.com by 66 % hlasujících cestu na Mars nepodnikli, protože to za ta zdravotní rizika nestojí. Jen 34 % procent by přesto letělo, aby Rudou planetu vidělo na vlastní oči.

A do kterého tábora byste se zařadili vy? Letěli byste na Mars, nebo ne?

Zdroje: autorka, kosmonautix.cz, journals.plos.org

Náhledové foto: Pixabay, generováno AI